Česko velmi pravděpodobně čeká další provizorium. Prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslavu Kalovi končí za měsíc devítileté volební období. O tři týdny později končí viceprezidentka Zdeňka Horníková. Prezidenta i jeho zástupce volí sněmovna, která je ochromená obstrukcemi opozice a o možném kandidátovi se tam zatím skoro nemluví. Z minulosti zároveň víme, že volba každého šéfa mimořádně důležitého úřadu, který má právo kontrolovat hospodaření a smysluplnost jednání ministerstev a dalších státních úřadů či podniků, je vždy stranickým soubojem. Nálezy kontrol NKÚ se stávají silným argumentem v debatách o úspěšnosti či neúspěšnosti premiérů, ministrů a mohou ovlivnit jejich budoucnost.
Mimochodem, pokud si přečteme předvolební programy současných vládnoucích koalic, hodně se překrývají s výroční zprávou NKÚ z dubna 2021. „Konstatujeme dlouhodobou neschopnost státu dokončit zásadní projekty, které mají přinést pozitivní dopad na život občanů nebo výkonnost země. Společným jmenovatelem nezanedbatelné části problémů je také to, že stát nedokáže jednat cíleně, ať už jde o budování infrastruktury, digitalizaci, energetiku nebo sociální oblast,“ píše se ve zprávě NKÚ. Pokud jde o digitalizaci, kontroloři spočítali, že ministerstva na ni vydala v letech 2016–2020 celkem 67 miliard korun, aniž by mezinárodní srovnání s jinými zeměmi EU zaznamenalo jakékoli zlepšení.
NKÚ provedl pod Kalou a Horníkovou na státních úřadech přes 300 kontrol, podal 50 trestních…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
