Dlouhé čekací doby na pračku či sekačku trávy, zavřené automobilky, až roční čekání zákazníků na objednaný vůz a z nedostatku nových aut plynoucí rychlé zdražování ojetin… Tyto a další nečekané díry na trhu v posledním roce vyvolal obrovský nedostatek mikročipů – důsledek velkého nárůstu poptávky po elektronice v čase práce a výuky z domova i přerušení globálních výrobních řetězců během pandemických uzávěr i loňských extrémů počasí na Tchaj-wanu a v Texasu, místech předních výrobců. Zvláště Evropa, která tolik potřebuje hladké fungování automobilek, si citelně uvědomila svou závislost na dovozu těchto miniaturních součástek. Ursula von der Leyen proto v loňském projevu o stavu Unie označila větší čipovou suverenitu EU za jednu z priorit a jí vedená Evropská komise v první půli února představila konkrétní postup.
Evropský čipový zákon (EU Chips Act) má z Evropy udělat jednu z velmocí na poli polovodičů. Do roku 2030 má podle plánů komise stoupnout podíl EU na světové výrobě čipů z dnešních devíti na dvacet procent – vzhledem k očekávanému nárůstu globální produkce to znamená asi čtyřnásobné zvýšení výroby. Návrh tedy neřeší aktuální nedostatek čipů, ale spíše dlouhodobější konkurenceschopnost kontinentu v klíčovém sektoru ekonomiky, včetně výroby elektroaut, jehož význam bude se stoupající digitalizací dále stoupat.
Splnění cíle má být dosaženo pomocí 45 miliard eur pocházejících z menší části přímo z rozpočtu Unie a z větší části z rozpočtů členských zemí, kterým…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
