Demonstrace proti NATO, Bratislava, 2.2.2022
Kdo je tady okupant? – A-me-ri-ka! (Demonstrace před Národní radou) • Autor: Matěj Stránský

Před Národní radou, slovenským parlamentem, stojí rozzlobený dav, mává slovenskými vlajkami, v rukou píšťalky a vuvuzely, které se co chvíli hlasitě rozezní k pochvale řečníků. „Vstávej, zvedni svoji hlavu, vstávej, uvidíš sílu davu, stát nám někdo ukradl,“ zpívají hymnu demonstrantů ve středu odpoledne v první únorový týden stovky lidí a taky, že „přišel čas ukradené vzít si zpět“. Nad hlavami demonstrantů, které před Národní radu pozval europoslanec Milan Uhrík a jeho strana Republika, odlupek z fašistické Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko, se vznášejí transparenty s nápisy „Yankee go home“, „Stop US Army“ nebo „Čaputová chce válku s Ruskem“. Mísí se tu různé skupiny. Ruku v ruce přišli protestovat lidé podporující stranu Život bojující proti potratům, příznivci fašistických stran, obdivovatelé Putina, voliči bývalého premiéra Roberta Fica a lidé, kteří chtějí změnit státní zřízení a dát moc do „rukou povstalců“.

„Naše proradná vláda dělá z Putina agresora, ale Rusko je náš bratr. Putin by nám Slovákům nikdy neublížil, je Slovan jako my,“ vysvětluje svou přítomnost na demonstraci starší muž, který se představil jako Jozef, přijel „od Žiliny“ a na klopě kabátu má připíchnutou pěticípou rudou hvězdu – na znamení vděku Rusku za osvobození od fašismu, jak říká. Lidé v hloučku kolem něj přikyvují a přidávají se do řeči: Sto třicet tisíc ruských vojáků na hranici sousední Ukrajiny podle nich není nic, čeho by bylo třeba se bát, protože Putin má právo dělat si vojenské cvičení na hranicích sousedního státu a „Amerika toho jen využívá a provokuje ho, protože chce válku“. „A i kdyby si vzal Ukrajinu zpět, jako si vzal Krym, tak co je nám po tom a co je po tom Američanům. Raději Putina než imperialisty z Ameriky. Ti k nám nesmí, to ne-do-vo-lí-me,“ říká Jozef, poslední slovo už skanduje. S lidmi kolem sebe, dvěma muži a dvěma ženami, se oslovují křestním jménem. Vysvětlují, že jsou sice každý odjinud, dva z Bratislavy, dva od Zvolena, ale spojil je Facebook v době protivládních protestů kvůli opatřením proti covidu. Dnes je sem přivedla, jak tvrdí, obava, že by na Slovensko mohli být podle plánů vojenských stratégů Aliance předsunuti dočasně vojáci NATO, protože „podle prezidentky a dalších zrádců Slovenska je potřeba chránit Evropu proti našim osvoboditelům, Rusům, a ne proti Američanům, kteří nám chtějí vzít svrchovanost“.

Reklama
Reklama

Voliči strany Směr zmíněného Roberta Fica v davu vyhlížejí, zda k nim přijde promluvit i sám šéf partaje, momentálně nejhlasitější slovenský bojovník proti obranné dohodě mezi Slovenskem a Amerikou, která by v případě nebezpečí usnadnila operování amerických vojáků na východní hranici Aliance. „Korčok a Naď, zrádci národa,“ volají demonstranti jména ministra zahraničí a obrany, kteří tu smlouvu – kterou má s USA uzavřenou třiadvacet států NATO – odletěli minulý týden do Washingtonu podepsat.

„Potřebujeme se před někým bránit?“ volá řečník od mikrofonu. „Ne!“ odpovídají demonstranti. „Kdo je tady okupant?“ volá řečník. „A-me-ri-ka! A-me-ri-ka!“ odpovídá dav.

Na okno ve druhém patře přilehlé budovy, v níž jsou kanceláře poslanců, někdo během demonstrace přilepil zevnitř tři čtvrtky papíru – na jedné je napsáno Fašisti, na druhé Go, na třetí Home. „Vidíte, co vám vzkazují vládní poslanci, co si o vás myslí!“ křičí řečník a ukazuje na okna. Nápis už mezitím na recepci sněmovny rozčileně řeší ředitel odboru obrany a bezpečnosti Národní rady: posílá do patra pracovníky, aby čtvrtky posílající domů fašisty odstranili. „To nejde. Je to státní budova, státní instituce. To tam viset nesmí,“ vysvětluje ředitel. Proč by poslanci nemohli demonstrovat názor nápisem v okně? „Je to majetek státu, mohl by se poškodit,“ odpovídá Respektu bezpečnostní šéf. Papíry do okna vylepili asistenti poslanců strany OĽaNO a jejich šéfové jim ten nápad schvalují. „Pak to na výzvu šéfa bezpečnosti sundali, nechtěli se dohadovat,“ usmívá se poslanec Kristián Čekovský, jehož kancelář s okny umístěnými tak, aby na ně demonstranti viděli, k vyvěšení vzkazu posloužila.

„Chceme Fica, pojďte mezi nás,“ skanduje mezitím před parlamentem dav, ale do konce demonstrace – na níž po vzoru veřejných projevů Fica a jeho spolustraníků řečníci několikrát zopakují, že prezidentka Zuzana Čaputová je americká agentka a že „zrádná vláda“ by měla odstoupit – se lidé svého tribuna nedočkají. Zato si druhý den v průzkumu agentury Median přečtou, že Ficův opoziční Směr dostalo vytrvalé odmítání vojáků NATO a chvála Putina poprvé od voleb v únoru 2020 na první místo preferencí politických stran. Strana Republika taky poskočila: uchytila se nad pětiprocentní hranicí.

Přijde ta chvíle

Veřejné mínění namířené proti Americe a NATO se na Slovensku k dnešní podobě začalo zvedat v prvním týdnu letošního ledna. Do té doby byl klid. Zmíněnou dohodu s USA začala vyjednávat už v roce 2018 Ficova vláda a současná vládní koalice jen pokračovala v nastartovaném díle: Ministerstvo obrany dokument v polovině prosince poslalo k připomínkám jednotlivým rezortům a své fanoušky proti ní přes Vánoce popichovali jen největší slovenští konspirátoři, mezi nimi ovšem i poslanec Směru, výrazný šiřitel konspirací a dlouhodobý putinovec Ľuboš Blaha. V lednu před schválením dohody ve vládě tlak zesílil, na slovenských sociálních sítích se začaly množit hoaxy s barvitým, leč lživým popisem, co bude dohoda znamenat: že si budou moci Američané dělat na Slovensku, co chtějí, třeba dovézt jaderné zbraně, že tam budou moci bez potrestání páchat trestné činy a podobně.

Zuzana Čaputová slovenskí vojaci SLOVCON stretnutie
Zuzana Čaputová v Lotyšsku se slovenskými vojáky, předsunutou jednotkou NATO. (Prosinec 2021) • Autor: Profimedia

Vláda i prezidentka tyto zvěsti vyvracely, sdělily Slovákům, že dohodu má uzavřenou třiadvacet ze současných třiceti členů NATO a že to je prostě rámec budoucí spolupráce, jejíž detaily budou dál podléhat souhlasu Slovenska. Šíření obav a dezinterpretací se však už se nezastavilo, protože do věci vedle „běžných“ šiřitelů protizápadních dezinformací vstoupila i parlamentní politická síla: vedle svého partajního místopředsedy Ľuboše Blahy téma ruského partnerství a „vládní zrady“ hlasitě zvedl i Robert Fico a přidala se celá další opozice – Kotlebovi fašisti a strana Hlas Petera Pellegriniho. Protest se ze sítí přelil i do ulic, kde demonstrace proti „A-me-ri-ce“ vystřídaly odpor Slováků k očkování a vládním opatřením proti covidu.

Od minulého čtvrtka je dohoda Slovenska s USA podepsána, teď ještě musí projít slovenským parlamentem a definitivně ji potvrdí podpis prezidentky. Lidé protestující v ulicích a odpovídající v průzkumech mají dnes téma dohody spojené především s faktem, který s ní nutně nesouvisí a existoval by i bez obranné dohody: že NATO kvůli hrozbě ruské agrese zvažuje umístění svých vojáků na východní spojeneckou hranici – na Slovensko, do Rumunska, Bulharska a Maďarska. Český ministr zahraničí Jan Lipavský objasnil, že v případě Slovenska by mohlo jít o české vojáky, ale v části rozzlobené slovenské veřejnosti nedokázala ani informace o českém původu přicházejících vojáků NATO přehlušit vzkaz rozviřovaný na Slovensku neustále dezinformačními weby, proruskými aktivisty, sociálními sítěmi a především opozičními politiky v čele s Ficem: že totiž prezidentka Čaputová s vládou pozvala na Slovensko americkou armádu, ať si tu dělá, co chce, třeba i vyvolá jadernou válku.

FICO PROTEST USA ZDRAŽOVANIE
Nikdy proti Rusku! volal Fico a pak vypustil balonek ve tvaru holubice. (Demonstrace před prezidentským palácem, konec ledna) • Autor: Profimedia

V Národní radě se ve čtvrtek, den po protestech Republiky a spol. před parlamentem, v jedenáct hodin hlasuje o mnoha bodech, hned potom je přestávka. Domluvený rozhovor s Robertem Ficem o tom, jak to vlastně donedávna prozápadní premiér, který přivedl zemi do EU a k euru, myslí s tou válkychtivou Amerikou a nevinným Ruskem, se odehrává v malé kanceláři. „Vidíte, největší strana a nejmenší kanceláře, takhle to tady rozdělují,“ říká Robert Fico, po boku tiskového mluvčího Směru.

Doba, kdy se po nájemné vraždě novináře Jána Kuciaka a poté, co začala policie s novým vedením a pod novou vládou zatýkat lidi z jeho okolí, stáhl do ústraní a nedával rozhovory, je pryč. Teď chce nahlas tvrdit, že Zuzana Čaputová je agentka USA. „Nejlépe to řekl včera na YouTube Václav Klaus,“ směje se Fico a tiskový mluvčí s ním. „Čaputovská beznaděj. A když se ho zeptali, v čem je beznadějná, řekl, že ve všem. To řekl přesně.“

Co je na tom, že Putin trénuje na svém území armádu? A kdy pomohla Ukrajina nám?

Tweetni to

Ficovy útoky na Zuzanu Čaputovou se v posledních dnech stupňují, prezidentka už oznámila, že kvůli lžím a nařčení, že je agentkou cizí země, zvažuje právní kroky. „Jediný, kdo straší s nějakou válkou, je Čaputová a slovenská vláda, a přitom dobře vědí, že žádná válka nebude. A ona jasně prosazuje zájmy americké administrativy na území Slovenské republiky, na tom trvám,“ říká Fico. Tím zájmem je podle Fica pomoci Americe v jejím obkličování Ruska v zemích Evropy výsadky NATO.

Že bezpečnostní situaci vyhodnotili největší vojenští stratégové světa tak, že je třeba na ruské vojáky nastoupené na hranici Ukrajiny reagovat, považuje vůdce Směru bez hlubšího zdůvodnění za „nesmysl“, a pokud teď existuje v oblasti nějaké napětí, může za to podle něj Amerika, a nikoli Rusko. „Co je na tom, že Putin trénuje na svém území armádu?“ ptá se Fico. „My přece nejsme ohrožení, Slovensko ohroženo není. A co my máme s Ukrajinou? Kdy nám pomohla Ukrajina? Pamatuju si Ukrajinu v roce 2009, když jsme tam jeli kvůli plynové krizi a Tymošenková s tím svým velkým drdolem mě poslala do p*dele a ještě mě nechala čekat dvě hodiny, abych nestihl setkání s Putinem,“ říká Fico. „A navíc Ukrajina není členským státem NATO. Přítomnost vojáků NATO na Slovensku má opodstatnění jen tehdy, kdyby bylo ohrožené Slovensko nebo nějaký členský stát NATO. V jiném případě je to pouze provokace.“

Vpád Rusů na Ukrajinu by ale, jak tvrdí, samozřejmě odsoudil, stejně jako odsoudil anexi Krymu: „Kdyby došlo k porušení mezinárodního práva, budu hlasitě křičet, že došlo k porušení mezinárodního práva. A právě proto, že je Ukrajina brána do Evropy, se nedivím Ruské federaci, že odmítá rozšiřování NATO o Ukrajinu. Tomu úplně rozumím. Kdybych byl ještě někdy předseda vlády, byl bych proti členství Ukrajiny v NATO. Aby byl klid a nestoupalo napětí.“

Poslouchat a pozorovat Roberta Fica, někdejšího lídra evropanství ve střední Evropě, znamená klást si otázku, jestli je možné, že ho znervózňuje, že došel do bodu, kdy ho na demonstraci vyhlížejí slovenští fašisté a volají ho jako svého spojence a přítele. Dělá to všechno – dohromady s pokusy znevěrohodnit mezinárodně dobře hodnocenou prezidentku Čaputovou – proto, že chce znovu kandidovat na prezidenta, jak v poslední době spekulují slovenská média? „Ne, nechci. Já chci vyhrát parlamentní volby,“ říká Fico. „A vůbec mi nevadí, jestli jsem vám k smíchu. Žiju v zemi, kde se nenaočkovaným lidem říká ‚dezoláti‘, protože mají – stejně jako já – na očkování jiný názor než vláda. Já nemůžu odsuzovat, že se lidé spojují na tématech, jako je očkování nebo smlouva s Amerikou, takové dělení voličů nedává smysl. Směr si dělá vlastní kulturní protesty, proto jsem včera na demonstraci před Národní radou nešel. Ale vážím si lidí, kteří se tam k protestu sešli,“ vysvětluje Fico. „A přijde chvíle, kdy se všichni spojíme do jednoho velkého protestu. Ta přijde určitě.“

Špatné načasování

Svědectví průzkumů veřejného mínění překvapilo prozápadní část Slovenska a komentátoři politického dění vzepětí protiamerických nálad a nedůvěry v NATO připisují dezinformacím a silnému hlasu opozice, která se o ně opírá. A kritizují, že vláda dlouho mlčela. Premiérovi Eduardu Hegerovi (OĽaNO) trvalo několik dní, než jasně promluvil, že pokud by šlo o bezpečnost Evropy a Slovenska, má přesun vojáků NATO na slovenské území jeho podporu. I prezidentka Zuzana Čaputová svolala první tiskovou konferenci minulé úterý až poté, co už pod jejími okny dávno bouřily davy protestujících. „Posílení obrany naší východní hranice, jakož i celého východního křídla NATO spojeneckými silami je i v našem vlastním zájmu,“ uvedla Čaputová v úterním rozsáhlém prohlášení.

Lidé z prezidentčina okolí vysvětlují dlouhé ticho pečlivostí, která jí velí předstoupit s prohlášením před Slováky až poté, co problém mezinárodního bezpečnostního charakteru konzultovala s odborníky a argumenty vyprecizovala k dokonalosti. Zároveň na ni prý velmi špatně působí, co se děje pod jejími okny, a že nenávist vybičovaná opozicí zasahuje v útocích i její rodinu.

I když dezinformace a radikální opoziční volání má jistě vliv, je zároveň jasné, že nic z toho by nemohlo mít ve společnosti takový úspěch, kdyby to nekorespondovalo s něčím hlubším: Slovensko je dlouhodobě ze všech zemí Visegrádské čtyřky nejvíc nakloněno Rusku. „Slovensko je k dezinformacím náchylné, ale i ta ruská propaganda se musí opírat o nějaké sentimenty. Osmdesát osm procent Slováků podle výzkumů veřejného mínění věří v ideu slovanské vzájemnosti,“ říká poslanec Tomáš Valášek (Progresivní Slovensko), bývalý velvyslanec Slovenska při NATO. „Je to dědictví Ľudovíta Štúra, který věřil, že budoucnost slovenského národa je spojena s bratrskými Slovany a hlavně s Ruskem, ta idea tu stále žije, učí se o ní ve školách.“

Demonstrace proti NATO, Bratislava, 2.2.2022
Slovenský osvobozenecký sentiment před parlamentem. • Autor: Matěj Stránský

Podle Valáška je druhým silným základem pro to, co dnes Slovensko zažívá, selhání vzdělávacího systému. Odkazuje na průzkum z roku 2019, který zkoumal, podle jakých médií se různé profese orientují, a slovenští učitelé uvedli na třetím a čtvrtém místě svých nejoblíbenějších zdrojů zpráv dezinformační weby – Hlavné správy a Zem a vek.

„Nepotýkáme se tedy s problémem, který se vyřeší generační výměnou, dnes vyrůstají devítileté děti, jimž nalévají do hlavy informace učitelé, kteří věří dezinformacím,“ vysvětluje Valášek.

Podle něj udělala vláda komunikační chybu, že se rozhodla, aniž musela, předkládat obrannou dohodu s USA právě v době, kdy je Slovensko nervózní z dění na ukrajinských hranicích a poslouchá, že možná hrozí válečný konflikt. Smlouva byla schválena už minulou vládou, jen neprošla tehdejším parlamentem, a současná vláda ji předložila ve finanční nouzi: nemá z čeho zaplatit opravy dvou letišť pro stíhačky F-16 koupené Ficem a obranná smlouva s USA přinese Slovensku sto milionů dolarů na jejich opravu a hangáry. „Odhaduji, že už i vláda ví, že mohla pár měsíců počkat,“ říká Valášek.

Podle něj ale rozhodně průzkumy veřejného mínění neznamenají, že Slovensko míří na Východ. „Opakovaně se ukazuje, že když se začne vláda inteligentně a systematicky bavit s lidmi, kam patříme a proč, jako to udělala tento týden prezidentka a jak to dělal někdejší premiér Dzurinda nebo premiérka Radičová, lidé na to reagují pozitivně,“ připomíná Valášek.

Jako nově nastoupený směr nevidí momentální nálady na Slovensku ani socioložka Zora Bútorová, podle ní křivka důvěry v NATO na Slovensku dlouhodobě kolísá a teď se zkrátka ocitla na svém spodním bodě. A nejde přitom ani tak o NATO jako o klíčový vliv Ameriky v Alianci – podle Bútorové obraz „imperialistů“ z doby před rokem 1989 stále u části Slováků žije, berou Ameriku i jako protipól oblíbeného Ruska. Na Slovensku je ze zemí V4 nejsilnější pocit vděku Rusům za osvobození ve druhé světové válce. „A když jsme dělali s kolegy z Prahy srovnávací výzkumy, ukázaly, že na Slovensku je okupace z roku 1968 hodnocena méně kriticky než v České republice. To přikládám tomu, že normalizace měla na Slovensku lehčí průběh, byla tu menší politická perzekuce a Slovensko z té doby těžilo – srovnalo se vzdělanostně a ekonomicky s Českem,“ říká Zora Bútorová.

Není to už jedno?

Kousek od prezidentského paláce se odpoledne den po velké demonstraci u Národní rady schází skupinka nespokojenců, o Rusku mezi sebou mluví jako o příteli a o Americe, vládě a prezidentce jako o zlu. „Umím rusky, tak si čtu, jak to všechno je – Rusové nikoho napadnout nechtějí, jen se brání obklíčení NATO,“ říká ostatním čtyřicátnice představující se jako Janka z Oravy. „A vím, že i sami Ukrajinci si přejí, aby jim Rusko pomáhalo.“ Kolemjdoucí čtveřice mladých lidí si klepe na čelo, nejstarší z nich, student politologie Martin, to pak shrnuje: „Není už jedno, jestli Rusko zaútočí, nebo ne? Stejně už dosáhlo svého, vždyť se podívejte, jak se mu daří rozkládat státy NATO i bez úderu, jen když vojáci stojí na hranicích. S takovou se Ficovi podaří nás z NATO vytáhnout.“

Podle novináře a komentátora slovenského Denníku N Martina M. Šimečky se však tohle proroctví nenaplní. „To, že polovina Slováků vzhlíží k Rusku a nesnáší Ameriku, je pravda, ale to neznamená, že v Rusku chtějí žít. Slováci jsou zároveň proevropští. Problém je, že Slovensko samo sobě nerozumí, a teď se to vyhrotilo,“ říká Šimečka. Vláda podle něj udělala chybu, když se zalekla křiklounů a nereagovala, nemluvila s lidmi, neargumentovala, že vojáci NATO – a nejlépe čeští – nejsou žádnou hrozbou. „A ten promeškaný čas způsobil, že se z debaty vytratil racionální jazyk,“ dodává Šimečka, a velmi špatně se to bude napravovat. „Ale ani Fico, pokud se dostane k vládě po příštích volbách, nebude chtít vytahovat Slovensko z NATO nebo EU, to podle mě určitě neudělá, on jen potřebuje živit teď ty protestní nálady, které mu pomáhají.“ Obranná smlouva parlamentem podle zpráv z koaličních stran podle všeho projde a Šimečka je přesvědčen, že až Slováci uvidí, že tu nejde o žádnou okupaci, emoce se zklidní. „Prozápadní politici se dozvěděli, že nemůžou zavírat oči a musí jít systematicky do souboje za demokracii a svobodu i proti ruským pomatencům, jinak to prohrají, mají na to do voleb ještě dva roky,“ komentuje Šimečka. „To je lekce z těchto týdnů.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte