Pražský hrad skartoval tajnou zprávu k Vrběticím, jak zjistil tento časopis, a na půdě EU taky nejsou k sehnání klíčová svědectví.
Šéfka Evropské komise si loni v dubnu při vyjednávání vakcín proti covidu vyměňovala zprávy po mobilu s generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou. A právě tahle „esemesková diplomacie“ měla vést podle tehdejší investigace deníku The New York Times k dohodě o dodávce 1,8 miliardy dávek EU. V Bruselu působící německý novinář Alexander Fanta proto, už loni, požádal o zveřejnění esemesek. Komise to však odmítla. Její mluvčí tehdy prohlásil, že krátká zpráva po mobilu nespadá do definice „dokumentu“, které mohou novináři a obecně občané Unie od EK požadovat. A vůbec, že esemesky si komise nestahuje a nijak nearchivuje.
Reportér se nenechal odradit a obrátil se na unijní ombudsmanku Emily O’Reilly se stížností, že komise zprávy neoprávněně zadržuje. Ombudsmanka, která tu je pro podobné případy, mu dala minulý týden za pravdu. Emily O’Reilly zkritizovala komisi, že její definice dokumentu je příliš úzká a neodpovídá dnešní realitě, kdy řada rozhodnutí vzniká právě takhle, zprávami po mobilu. Instituci nařídila, aby si esemesky mezi Ursulou von der Leyen a Bourlou vyžádala a do 26. dubna zveřejnila jejich obsah. Pak může ombudsmanka, nebo novinář, poslat komisi k soudu.
Případ přitáhl pozornost jednak proto, že Brusel dodnes nezveřejnil konkrétní podmínky včetně ceny, za jakých Pfizer dodal Evropanům vakcíny proti covidu (komise se odvolává…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
