V prvním sledu
Porazit Američany, dobýt část Francie – to byly některé úkoly československé armády ve válce se Západem. Její ztráty měly dosáhnout až sedmdesáti procent.
Na území Československa udeří protivník jadernými zbraněmi, Varšavská smlouva mu oplácí stejnou mincí. Na zamořené území vyrážejí českoslovenští a polští vojáci, dobývají je a likvidují nepřítele, i tak jich ale přežije jen zlomek. Za nimi ovšem postupuje spálenou zemí posetou mrtvolami bojovníků prvního sledu Sovětská armáda a dosahuje konečného vítězství sil socialismu.
Představit si konvenční válku s kombinovanými pohyby tanků, dělostřelectva, letectva a pěchoty bylo pro generály Varšavské smlouvy snadné, mnozí z nich ostatně byli ostřílení veteráni bitev druhé světové války. Nově však museli počítat i s nukleárními zbraněmi, a tady nezřídka naráželi na hranice představitelného. Jejich plány se proto často míjely s realitou. Na jedné straně stratégové připouštěli masové ztráty způsobené jadernými údery, zároveň si ale malovali úspěšné konvenční operace – rychlý postup s dobýváním území a měst, od Mnichova po Lyon, či dokonce Pyreneje. O tom, jak viděli situaci, si můžeme udělat obrázek ze zachovaných válečných plánů, z nichž některé byly objeveny i v českých archivech.
Ve dnech výročí kubánské raketové krize, kdy navíc použití jaderných zbraní v Evropě opět není čistou fikcí, je zajímavé si připomenout, jak hluboký rozpor mezi „snem“ a možnou skutečností plány Varšavské smlouvy z dob studené války obsahovaly. Neroztříštil by je náraz reality prvního jaderného výbuchu, mnohonásobně silnějšího než ty v Nagasaki či Hirošimě? Nerozpadl by se společenský řád, nepropadli…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
