Mrtvá těla, melodrama a nakonec ani Boha v tomhle filmu neuvidíte. Výrazné červené nápisy vyskakují na diváka z plátna jako v trailerech na exploatační filmy a důrazně oznamují, čím vším dílo není. Nový český dokument á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN je avizovaný jako rekonstrukce notoricky známé, největší hromadné sebevraždy 20. století v roce 1978 v komuně Jonestown v jihoamerické Guyaně. Jeho autor Jan Bušta, živící se hlavně režií trailerů, vychází z magnetofonové „pásky smrti“, na které je zaznamenáno, co se dělo před tím, než 900 členů sekty Chrám lidu pod vedením reverenda Jima Jonese vypilo jed. Třetina z nich byly děti, na které se film soustředí. Autor mluví o dětském filmu. V „nepřístojně“ komickém prologu se také hned ptá, k čemu vlastně vůbec je sledovat takový film? Co se z něj může divák dozvědět o skutečnosti tragédie opředené sítí konspirací?
á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN radikálně zpochybňuje kapacitu dokumentu zprostředkovat realitu. Vytáhnout ji na světlo světa z archivu. V letošní soutěži českých filmů na právě skončeném festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě nebyl v tomhle zpochybňování osamocený. Do archivů se zanořila i režisérka Lucie Králová. Ve snímku KaprKód – jenž se označuje za dokumentární operu – z domácích videí, dopisů či notových zápisů dešifruje prominentního komunistického skladatele Jana Kapra. Aktivně přitom upozorňuje na díry v dějinách, v příbězích i v paměti. „Říká se, tvrdí se, neví se,“ zpívá sbor. Ke…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
