Posledních deset let neměla zdejší rozvědka úplně jednoduchý život. Začalo to skomíráním zájmu o informace Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) po nástupu Miloše Zemana a jeho úřednické vlády v roce 2013. V roce 2014 pak bylo připraveno slavnostní jmenování nového šéfa, kterým se měl stát dnešní hlavní poradce premiéra Petra Fialy Tomáš Pojar. Na poslední chvíli a po tlaku ministra vnitra Milana Chovance a Hradu přišla změna a šéfem se stal překvapivě Jiří Šašek, službu ale vedl ve skutečnosti jeho náměstek Zdeněk Blahut. Toto období skončilo v roce 2018 skandálem, který vedl k obžalobě Blahuta z defraudace stovek milionů korun a k podezření na další spolupracovníky z „krádeže“ lukrativní krycí IT firmy.
Další ředitel Marek Šimandl se pokoušel skoro čtyři roky situaci napravit. Zjednodušeně řečeno: defraudace stovek milionů korun – určených na zahraniční operace ÚZSI – naznačuje obecnější spor o to, jak důkladně by se měly v této zemi kontrolovat špionážní výdaje. Pochopitelně nejde vést v běžném účetnictví finance na operativní špionážní operace v zahraničí – a spor o to, jak transparentní má být toto financování, se nepodařilo Marku Šimandlovi vyřešit.
V roli náměstka se s Markem Šimandlem pokoušel dát službu do pořádku také Vladimír Posolda, kterého vláda právě teď vybrala jako nového šéfa ÚZSI. Šimandl a Posolda se podle informací Respektu neshodli právě v pohledu, nakolik mají být utajené finance na operace v zahraničí. Vladimír Posolda proto v roce 2020…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
