To, co se stalo tento týden, bychom neměli bagatelizovat. Lídr největší světové jaderné mocnosti veřejně pohrozil použitím jaderných zbraní. Vladimir Putin ve svém středečním moskevském projevu prohlásil, že Rusko využije k obraně své země „všechny zbrojní systémy, jež jsou mu dostupné“. A zdůraznil, že „neblafuje“.
I když možná přece jenom blafuje. Putinova výhrůžka není v souladu s tradiční sovětskou vojenskou doktrínou, která kdysi vylučovala, že by země jaderné zbraně použila „jako první“. Ruská armáda teď ale pod Putinovým vedením zvažuje scénáře, jež s nasazením nukleárních zbraní počítají. Zároveň ovšem Putin ví, že Západ má svůj vlastní mohutný jaderný arzenál. A ví, že již od roku 1945 brání všem mocnostem v použití jaderných zbraní doktrína „vzájemně zaručeného zničení“. Podobné hrozby musí navíc popuzovat Čínu, Indii a všechny další země, které se pokoušejí kormidlovat někde mezi Ruskem a Západem.
Konec dohody
Co tedy vyplývá z toho, že se Putin ke svému výroku přesto odhodlal? Především, že se pro něj válka vyvíjí velmi špatně. Ukrajinské jednotky tento měsíc uštědřily ruské armádě sérii dechberoucích porážek. Putinovou první reakcí bylo slavnostní otevření ruského kola v Moskvě, při němž obyvatele nabádal, aby si „odpočinuli“ a užívali života. O několik dní později, když si uvědomil, že „odpočinková“ strategie nefunguje, oznámil televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase – a pak se k němu jednoduše nedostavil. Svůj projev přednesl až…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
