Letitá hrozba, že do Evropy přestane proudit ruský plyn, se začátkem září naplnila. Kreml položil svou zbraň otevřeně na stůl, už tak snížené dodávky skrz hlavní potrubí Nord Stream 1 snížil na nulu a svůj krok odůvodnil jako odvetu za předchozí unijní sankce. S nabídkou, že po zrušení sankcí může surovina na zimu opět proudit.
Ceny vyletěly vzhůru, ale návrh Kremlu zůstal bez odezvy. Sankce i uzavření kohoutů přetrvává a žádná ze stran nedává najevo, že by na svém postoji chtěla něco měnit. Takže – kdo nakonec bude mít navrch?
Konec jedné éry
Ve dnech, kdy teplota venku klesá a topná sezona pomalu začíná, jde zjevně o zásadní otázku. Scénáře jsou různé. Podle sugestivního videa, které souběžně s uzavřením potrubí zveřejnil ruský plynárenský podnik Gazprom, hrozí vzpurné Evropě zamrzlá města, zmar a hospodářský kolaps. Existují ale i jiné předpovědi. „Ceny plynu budou během zimy postupně klesat, z letní úrovně 215 eur za megawatthodinu pod 100 eur,“ napsala minulý týden ve svojí prognóze, vybavené titulkem „Konec jedné éry“, banka Goldman Sachs – v přesvědčení, že Evropa se na odstřižení od Ruska už stihla připravit a že je ve stavu, kdy zimní měsíce „za předpokladu obvyklého počasí“ zvládne bez větších potíží.
Většina odhadů je někde uprostřed. Tedy že plynu by při mírné zimě mělo být dost, ale že sám od sebe jen tak nezlevní. Dostatek dodávek slibuje v Německu kancléř Olaf Scholz už od léta, podobně mluví i česká vláda. V obou případech jsou argumenty…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
