DĚLNÍCI KULTURY
„Je to výstava, kterou končí výstavní program, jenž tu začal v roce 2015,“ zahájil minulý čtvrtek kurátor Petr Vaňous vernisáž výstavy malířky Julie Koudela Hansen-Löve v Galerii Vyšehrad. A dodal: „Ale to je jedno.“ Jedno to není.
Vaňous před osmi lety přišel na Vyšehrad s neotřelým nápadem. V areálu pražské pevnosti se hledalo využití pro někdejší hradební věž, jež pamatuje ještě Karla IV. Kdysi v ní bylo muzeum, Vaňous ale nabídl, že bude ve čtvercovém prostoru dělat výstavy zaměřené na mladou malbu. Národní kulturní památka Vyšehrad coby příspěvkovka hlavního města souhlasila a začaly se dít věci.
Galerie dostala vizuál od grafiků Petra Bosáka a Roberta Jansy a postupně se stala jedním z přehledných orientačních bodů, co se děje na naší aktuální scéně. Prezentovali se tu Lubomír Typlt, Josef Bolf, Ladislava Gažiová, Daniel Pitín, Veronika Holcová, Filip Černý, čili už zavedená jména narozená v sedmdesátých letech. Ale taky umělci, kteří ještě studovali či nedávno dostudovali: Annemari Vardanyan, Jitka Petrášová nebo Ester Knapová. Výstavy se obměňovaly sedmkrát do roka a celkem sem tak Petr Vaňous dostal několik desítek autorů a autorek, kteří nedaleko Slavína a dalších historických objektů pomáhali do národní kulturní památky dostávat závan úplně čerstvé kultury.
Jenže vedení Vyšehradu se rozhodlo, že už to po osmi letech stačí. V koncepci rozvoje pevnosti na roky 2020–2025 je sice galerie zmíněna jako „specifický prostor zaměřující se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
