Z těch fotografií dodnes dýchá cosi jako „naprosté ticho“. Na zčernalé pahýly stromů nepřiletí žádní ptáci – z města zcela srovnaného se zemí zmizel během okamžiku všechen život. Nad totální zkázou ční jediná budova – poničený, nicméně stále stojící skelet Průmyslového paláce. Je 6. srpna 1945 a na japonskou Hirošimu byla právě svržena atomová bomba.
Kamenný úlomek z této symbolické stavby, dnes nazývané Atomový dóm, vystavuje od předminulého týdne pražské Národní muzeum v expozici Dějiny 20. století. Fragment, podle dobových materiálů roh ostění jednoho z oken, byl vytažen z řeky v centru Hirošimy, kam po výbuchu dopadl, a byl zbaven radioaktivního záření. Českému státu ho v roce 2015 darovala hirošimská univerzita, která podobné relikvie ochraňuje a prezentuje. A dar to není nijak náhodný. Česká stopa někdejšího Průmyslového paláce totiž vede k autorovi stavby, ve zdejších končinách pozapomenutému architektovi Janu Letzelovi.
Narodil se v Náchodě v roce 1880, architekturu studoval u profesora Jana Kotěry. Po studiích postavil například secesní pavilon Dvorana v Lázních Mšené či se podílel na úpravě kovových prvků secesního pražského hotelu Šroubek, dnes hotelu Evropa. V roce 1905 pobýval v Egyptě v místokrálovských službách a poté cestoval po Indii, Číně a Severní Americe, až „zakotvil“ v roce 1907 v Japonsku. To si zamiloval, o čemž svědčí mimo jiné nadšené dopisy psané profesoru Kotěrovi. Japonská kultura, způsob života a kaligrafie jej fascinovaly natolik…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
