Dělníci kultury
Ještě mezi námi chodí pamětníci, kteří zažili březen 1939, kdy na nádvoří berlínské hlavní hasičské stanice shořelo kolem čtyř tisíc obrazů, kreseb a tisků (možná mezi nimi byla i nějaká dřevěná plastika) od německých umělců, které nacistický režim označil za „zvrhlé“. Teď se výtvarný požár přesune do Londýna a pálit se nebude nuceně, nýbrž dobrovolně. Sirky bude v ruce držet Damien Hirst, sedmapadesátileté věčně zlobivé dítě britské výtvarné scény.
Hirst před šesti lety vytvořil (pochopitelně s pomocí štábu pomocníků, které si při svém jmění ve výši zhruba devět miliard korun může dovolit) deset tisíc olejomaleb s pro něj typickým puntíkatým dekorem. V rámci sériové výroby stanovil jejich pevnou cenu, každý kus stál v přepočtu zhruba 48 tisíc korun. Na nejbohatšího žijícího anglického umělce a člověka, který dokázal prodat v aukci svou instalaci z farmaceutických pilulek za bezmála půl miliardy korun, to byla láce. Loni ale nastal háček. Hirst prohlásil, že se každý majitel dotyčné velkosériové malby musí rozhodnout, jestli si ji ponechá jako fyzické dílo, anebo ji vymění za její virtuální podobu ve formátu NFT, kterou Hirst vyprodukoval. Vlastnit obojí prý nebude možné.
Znělo to jako další výstřední gesto milovníka zvířat naložených ve formaldehydu. Jenže minulou středu Hirst oznámil, že majitelé jeho obrazů mají posledních čtyřiadvacet hodin na rozmyšlenou. Podle dostupných dat technologické firmy Heni se o den později stav rozhodování…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
