Pozorovat Západ
„Pokud si člověk počká, pokrok se nakonec dostaví sám od sebe,“ píše ve své prozaické prvotině Cesta k billboardu divadelní režisér a básník Ondřej Škrabal, který dříve působil jako šéfredaktor literární platformy Psí víno. Pojivem téměř všech povídek je právě nenápadná snaha zlepšovat se a být na tuto změnu připraven. Nebo jet kýžený „lepší život“ do „ciziny“ odkoukat, nasát a kousek si přivézt i domů. Ve sbírce krátkých próz se v této souvislosti zamýšlí nad pocitem „západnosti“, vztahy mezi Západem a Východem – a klade si otázku, co vlastně může příslušnost k opěvovanému Západu znamenat a jestli je ona sama prostředkem ke sebezdokonalení. Tvůrce nominovaný v předloni na Drážďanskou cenu lyriky nyní žije v Berlíně – a čtenářstvo s sebou bere nejen tam, ale i do rodného Uherského Hradiště nebo newyorského Williamsburgu. Suverénně, přesto civilně a někdy v náznacích tady všude pozoruje svět kolem sebe. Nepředsudečně a přitom ironicky popisuje vlastní zkušenost Čecha v zahraničí jakožto příslušníka státu, o kterém si často nikdo nic moc nemyslí – na rozdíl od Poláků či Maďarů, o nichž mají lidé, s nimiž mluví, mnohdy jasno (a jsou připraveni zaškatulkovat je jako náboženské fanatiky nebo odpůrce demokracie).
Hana Řičicová
Ondřej Škrabal: Cesta k billboardu
Listen, 112 stran
Feminismus, vejce a já
[image id=„200262244“ caption="Jiří Trávníček: Betty…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
