Dělníci kultury
V kultuře obecně a ve výtvarném umění zvlášť se v poslední době hodně volá po ekologické zodpovědnosti. Galerie mají být stavěné v duchu nízkoenergetických zásad, výstavy se nemají vozit letadly z jednoho konce planety na druhý, a hlavně umělci a umělkyně by se měli ve svých dílech zodpovědněji věnovat výzvám, které dnes před lidstvem planýrujícím zeměkouli stojí. Tuto vyšší citlivost k naší současnosti, a hlavně budoucnosti projevují pochopitelně zejména mladí lidé, kteří to na rozdíl od těch, kdo planetu do tohoto stavu pomohli dostat, nemají takzvaně za pár. Proto je zvláštní, že na uměleckých školách stále není vidět dost děl, v nichž se tyto výzvy odrážejí.
Uplynulý víkend proběhly klauzury na pražské AVU a minimálně jedna ročníková práce tohoto typu se tam objevila. Její autor Kryštof Talanda ji pojmenoval Ekonomie kravského trusu. Má podobu série bankovek, které se dají použít jako hnojivo pro pěstování potravin, protože papír použitý pro jejich výrobu je složen převážně z kravského trusu. „Naše vědomí je zaměřené pouze na smyslové uspokojení. Materialismus stojí na pojmech já a moje. To je však velice dočasné, protože smrt se neptá, kolik máš na blockchainu,“ doprovodil klimatický aktivista své dílo textem, který zároveň odkazuje na krišňáckou kampaň Sri Surabhi protestující proti chování krav coby strojů na maso.
Jak známo, s trusem už před Talandou pracovali jiní umělci. Piero Manzoni v roce 1961 vytvořil nezapomenutelnou sérii…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
