Američané mají za sebou dlouhé období, kdy nemuseli na jaderný konflikt vůbec myslet. Studená válka skončila před třiceti lety, když se rozpadl Sovětský svaz a nahradila ho Ruská federace a několik dalších zemí. Čína tehdy ještě nebyla významnou jadernou mocností a severokorejská jaderná zbraň byla jenom abstraktní hrozbou. Obavy, že by v Evropě mohlo dojít k rozsáhlému konfliktu, jenž by se vystupňoval až do podoby jaderné války, se tak postupně vytratily.
Dnes by čínský jaderný arzenál dokázal zničit většinu území USA. Severní Korea má vlastní zásoby nukleárních zbraní. A Ruská federace, která sovětský jaderný arzenál zdědila, rozpoutala zásadní konflikt s Ukrajinou. Na počátku války uvedl ruský prezident Vladimir Putin jaderné síly do stavu zvýšené pohotovosti a varoval Západ, že vměšování do jeho invaze „bude mít důsledky, jaké nemají v dějinách vašich zemí obdobu“. Nemyslitelné se najednou zdá být opět možným.
Bývaly časy, kdy se obyvatelé Spojených států jaderných zbraní obávali. Realita jaderné války bývala v jejich životech neustále přítomna, jaderný konflikt byl synonymem apokalypsy a vstoupil do amerického povědomí nejen prostřednictvím zpráv a politických projevů, ale také populární kultury. Obecenstvo v kinech se v roce 1964 smálo, když sledovalo, jak Peter Sellers ve dvojroli prezidenta a jeho zlotřilého poradce Dr. Divnolásky nezadržitelně klopýtá k…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
