Nezávislost zdejších státních zástupců vzbuzovala v posledních deseti letech opravdové vášně. Debata o jednom ze zásadních pilířů moci, jehož zástupci de facto rozhodují, jaké jednání je v Česku trestné, se vedla i na ulicích při desetitisícových demonstracích. Ne že by občany tolik zajímalo, jaké kompetence mají mít žalobci nebo jak dlouhou dobu mohou strávit ve vedoucí funkci. Vášně vzbuzuje především praktická a srozumitelná povaha jejich práce. Spousta korupčních případů, od Jany Nagyové, milenky tehdejšího premiéra Petra Nečase, přes podezření na dotační podvody dalšího premiéra Andreje Babiše až po čerstvý případ podezření ze zločinného spolčení na pražském magistrátu, přiblížila veřejnosti důležitost žaloby ve vymáhání práva. A ti, kdo se jen trochu zajímají o politiku, vědí, že žalobci jsou dnes v neférovém postavení. O jejich osudu podle platného zákona rozhodují politici, což léta vyvolávalo obavy, že své postavení zneužijí, aby žalobce přinutili jednat podle jejich vůle.
Respekt získal podobu čerstvého návrhu novely, která to má změnit. Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek ji poslal na počátku července do připomínkového řízení. Mimochodem, udělal to devět let a měsíc poté, co v roli ministra spravedlnosti ve vládě Petra Nečase poprvé prosadil na jednání tehdejšího kabinetu změny zákona, které měly dát žalobcům větší míru nezávislosti. Vláda čtrnáct dnů nato padla a zákon se do sněmovny nedostal. Pak přicházely další pokusy, žádný z nich ale nedošel k…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
