Zpátky k uhlí
Německo oznámilo, že v reakci na energetickou krizi uvede do provozu odstavené uhelné elektrárny. Obdobný krok volí i další země, například nizozemský ministr pro klima a energetiku Rob Jetten oznámil, že země změní zákon, který uhelným elektrárnám umožňuje fungovat pouze na 35 procent jejich výkonu. Návrat uhlí komplikuje EU dosažení klimatických cílů, ke kterým se zavázala, což přiznal i německý ministr průmyslu a klimatu Robert Habeck, podle něhož „jde o hořkou pilulku“ (Německo má v plánech, že přestane používat uhlí do roku 2030). Německo se stejně tak jako další země snaží ušetřit plyn a naplnit dostatečně zásobníky před příští zimou. To se nyní komplikuje, protože Rusko o 60 procent omezilo dodávky plynu skrze plynovod Nord Stream 1 – oficiálně kvůli technickým problémům, podle německé vlády je to ale „výmluva“. S výpadky se potýkají i další země jako Itálie nebo Rakousko a šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol varoval, že Rusko může během nadcházející zimy dodávky zastavit úplně.
Zemětřesení v Afghánistánu
Nejméně tisíc lidí zahynulo během zemětřesení ve východním Afghánistánu, přes 1500 jich bylo zraněno. Tamní lékaři se obávají, že velkou část obětí v troskách vesnic budou tvořit děti. Otřesy o síle 5,9 stupňů Richterovy škály byly cítit i v sousedním Pákistánu a Indii. Hnutí Tálibán, které Afghánistánu vládne, apelovalo na mezinárodní humanitární pomoc, v zemi je kritický nedostatek nemocničních lůžek, lékařského…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
