Renomovaný think tank známý pod zkratkou ECFR (Evropská rada pro zahraniční vztahy) se rozhodl prozkoumat odolnost Evropy vůči různým ranám zvenčí a je to docela zajímavé čtení. Autoři sledovali připravenost zemí EU v šesti oblastech: klimatu, obraně, ekonomice, zdraví, migraci, technologiích. Zkoumali tedy, jak jsou jednotlivé státy i Unie jako celek připraveny na dramatické změny a výkyvy počasí, jestli jsou schopny bránit se agresorovi, zda jsou připraveny na příští migrační vlnu a podobně.
Celkově dopadla Unie docela neslavně. Nejlépe si podle ECFR vede ve zdravotnictví, kde získala necelých sedm bodů z deseti. Zdravotnictví v Evropě zjevně pomohl covid-19: naplnil sklady materiálem, mnohde vedl k nákupu lepšího vybavení, promazal komunikační kanály pro případ příští krize. Naopak nejhorší výsledek získala Evropa v technologiích. Není líhní těch nejžádanějších nebo nejnovějších a ani si nepořizuje dost těch aktuálních.
Jednotlivé státy rozdělil index do čtyř skupin: na lídry, snaživce, země, které mají dobré výsledky alespoň v jedné oblasti, a na slabé články. Lídři se nacházejí nepřekvapivě na severu Evropy – Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, zatímco „underperformers“ na jihu a v postkomunistické Evropě. Patří sem i Česko.
Výzkumníci ECFR ke každé zemi napsali jeden odstavec, kde shrnuli, jak si stojí. Stojí za to citovat ho celý. Na malém prostoru totiž docela trefně shrnuje, co zemi tak nějak pořád trápí: „Česká republika je celkově sedmá nejhorší v EU, v rámci…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
