Měl jsem strach, a pokušení odpovědět ‚ne‘ na pilotovu otázku, zda skutečně chci seskočit, bylo veliké,“ vzpomínal na osudový den v květnu 1944 po letech Albert Exler. „Myšlenka neudělat to, vzdát celý podnik, nabírala až svůdné podoby. Avšak nebylo příliš času na rozmyšlenou. Signál se rozsvítil červeně. Go – a než jsem si to mohl uvědomit, visel jsem pod rozvírajícím se padákem, mezi nebem a zemí. Pode mnou půda domova.“
Exler, původně textilní dělník a redaktor v opavských sociálnědemokratických novinách, utekl podle historika a specialisty na sudetoněmeckou sociální demokracii Thomase Oellermanna v roce 1938 do Finska, kde na finské straně bojoval v zimní válce proti Sovětskému svazu, poté do Švédska a následně do Anglie. Z letadla britské armády, které do střední Evropy letělo ze Sicílie, s ním seskočili ještě Ernst Hofmann, hodinář původem z krušnohorských Abertam, a Otto Pichl, někdejší horník a sklářský dělník z Duchcova. Ti tři dnes zapomenutí parašutisté byli na tajnou nelegální misi tak jako jejich slavnější kolegové vysláni exilovými politiky z Londýna – jenže v jejich případě to bylo vedení exilové sudetoněmecké sociální demokracie v čele s Wenzelem Jakschem.
Všichni tři bývali členy této strany a stejně jako tři tisíce jejich soudruhů uprchli z domova po připojení Sudet ke třetí říši. Cílem mise bylo zorganizování protinacistického…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
