Až bude Miloš Zeman končit své prezidentské angažmá, najít u něj opravdové zásluhy nebude jednoduché. Měl skoro deset let, ale už v tuto chvíli jde říci, že moc dobrých věcí po sobě nezanechal. Škodlivé počiny jednoznačně převažovaly, byť nikdo pořádně nezjistil proč.
Jednu z mála pochval mohl dosud dostat za přístup k centrální bance. Při volbě jejího vedení měl naprostou volnost a – pro mnohé překvapivě – zatím do vedení ČNB vybíral spolehlivé a důvěryhodné lidi. Až na jednu výjimku, kterou minulý týden náležitě korunoval. Z nejslabšího člena bankovní rady, ať už měřeno erudicí nebo charakterem, udělal na dalších šest let nového guvernéra.
Důležitost tohoto postu si může každý připomenout pohledem do peněženky. Šéf centrální banky svým podpisem na bankovkách vybízí k důvěře v měnu, kterou jeho instituce tiskne a ručí za ni. S Alešem Michlem dostala tato důvěra ránu ještě dřív, než od Zemana převzal jmenovací dekret. Kurz koruny začal ztrácet, už když prosákly první zprávy o jeho výběru, a pak znovu po inauguraci. Propad byl skoro stejně velký, jako když začala válka na Ukrajině. Následovala kuriózní záchranná akce, kdy tatáž centrální banka, které bude Michl od července šéfovat, musela jím způsobený výkyv žehlit odprodejem blíže neurčeného množství devizových rezerv.
Michl je špatnou volbou v mnoha ohledech a nezbývá než doufat v poslední zbytky Zemanovy soudnosti, až bude v příštích měsících vybírat další členy bankovní rady. A zpětně litovat dřívějších chyb,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
