Byl to počátkem tisíciletí podobně šokující objev, jako kdyby se našla kostra mimozemšťana. Na indonéském ostrově Flores, pokrytém horami a pralesy, vědci vykopali pozůstatky trpasličího člověka vysokého zhruba metr, který tu žil asi před 50 tisíci lety. Tedy v době, kdy už neměl po světě chodit žádný člověk kromě neandertálců a našeho vlastního druhu. Šokující byl ovšem především archaický vzhled tvora, který získal přezdívku hobit. Analýzy postupně ukázaly, že jde o vývojovou linii starou přibližně dva miliony let, blízkého příbuzného člověka zručného – Homo habilis.
Což bylo skutečně neuvěřitelné zjištění, skoro jako bychom objevili živého dinosaura. Že mohl tak archaický tvor přežít téměř až do současnosti (50 tisíc let je ve vývoji člověka poměrně krátká doba), že žil vedle našich vlastních předků, odporovalo všemu, co si vědci do té doby dokázali představit. Nic z tohoto údivu dodnes nevyprchalo. Což ale neznamená, že bychom měli zapomenout na zdravý rozum a uvěřit všem dalším spekulacím, které se kolem druhu nazvaného Homo floresiensis vyrojily.
Tu nejdivočejší z nich oživuje v připravované knize Mezi lidoopem a člověkem dlouholetý, dnes již penzionovaný antropolog z univerzity v Albertě Gregory Forth. Na základě rozhovorů s domorodci z ostrova Flores (z jazykové skupiny Lio) tvrdí, že „hobit“ stále běhá po tamních lesích, případně že vyhynul až v posledních sto letech. Zmiňuje údajných třicet svědků, kteří jej spatřili.
Už v době…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
