Zatímco řada evropských států s proticovidovými opatřeními právě v těchto týdnech končí, Čína rozjela největší uzávěry od začátku pandemie. V úplném či částečném lockdownu je momentálně na 45 čínských měst, ve kterých žije 373 milionů lidí. A to vše kvůli číslům, která očima promořeného Evropana nepůsobí nijak závratně – koncem minulého týdne se nové denní přírůstky v celé Číně pohybovaly kolem 26 tisíc případů. Čínské vedení je ale – aspoň prozatím – odhodlané dál prosazovat strategii tzv. nulové tolerance, jejímž cílem je virus zcela zlikvidovat. Napjatá atmosféra ve společnosti a ekonomické náklady, které se s tímto postupem pojí, však vzbuzují otázky, zda je dlouhodobě udržitelná.
Čína, kde pandemie vypukla a odkud se kvůli počátečnímu tajnůstkářství úřadů rozšířila do celého světa, přistupovala k viru od přiznání jeho existence s tím, že je potřeba ho vymýtit. Kdykoli se tak někde virus objeví, čínské úřady zareagují masivními karanténami a uzávěrami celých oblastí či měst. V prvním zhruba roce pandemie s tímto přístupem nebyla v Asii jediná, nyní už ale je. Země jako Austrálie či Nový Zéland, které se dlouho řídily obdobnou strategií, od ní s příchodem vysoce nakažlivých variant jako delta nebo omikron v loňském roce upustily.
Komunistické vedení na strategii nulové tolerance vsadilo i politický kapitál.
Ne však Čína, a to navzdory tomu, že proočkovanost společnosti je přes 90 procent a na covid tam zatím – alespoň podle…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
