Baby stadium je pryč
S politologem Josephem de Weckem o Macronově vztahu k Putinovi, zklamání z Německa a posunu v orientaci francouzské zahraniční politiky
„Charakterizuje ho jistý idealismus a přeceňování vlastních možností. Pořád si myslí, že umí vyjednávat a že dokáže i nejmocnější politiky přimět, aby dělali věci podle něj,“ říká Joseph de Weck (35), politolog z Institutu Montaigne v Paříži a autor loňské biografie Emmanuela Macrona. Proto podle něj chtěl mít francouzský prezident zvláštní vztah s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, i když to nepřineslo žádné výsledky – Spojené státy odstoupily od Pařížské dohody i od dohody s Íránem. A podobné je to i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterému Macron dodnes bez ustání – a zatím bez výsledků – telefonuje
Byla otevřenost francouzského prezidenta vůči Vladimiru Putinovi chybou?
Macronovy první námluvy, kdy v roce 2019 mluvil o tom, že Rusko je „hluboce proevropské“ a hostil Putina ve Francii s návrhem, že chce spojit Rusko a Evropu znovu dohromady, byly skutečnou katastrofou. Nepřineslo to žádné výsledky pro Evropu ani pro Francii. Navíc podryl francouzskou důvěryhodnost ve státech střední a východní Evropy, protože postupoval na vlastní pěst a nechtěl slyšet jejich obavy z Ruska, které se dnes ukazují jako oprávněné. Macron tehdy špatně vyhodnotil situaci a myslel si, že Putin je víceméně racionální muž. Tím ztratil hodně politického kapitálu, přitom vlády střední a východní Evropy potřebuje mít v Bruselu na své straně. Ať už se jedná o ochraně osobních údajů, reformě zemědělství nebo otázkách klimatu.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
