Poslouchat v uplynulých dvou týdnech vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaná Západu není vůbec snadné. Jeho líčení situace v zemi ničené ruskou přesilou láme srdce, jeho prosby o pomoc v boji pronášené z obklíčeného hlavního města jsou úpěnlivé. Tlumočník v Evropském parlamentu musel v jednu chvíli kvůli návalu emocí svoje tlumočení přerušit. „Dokázali jsme naši sílu. Dokázali jsme přinejmenším, že jsme úplně stejní jako vy. Dokažte tedy prosím vy, že stojíte za námi, že nás nenecháte padnout,“ pronášel v tu chvíli Zelenskyj. Jeho prosby byly konkrétní: vyhlaste nad Ukrajinou bezletovou zónu, uvalte embargo na prodej ruské ropy a plynu. Prosím!
Debata o zmíněných dvou opatřeních probíhá na obou stranách Atlantiku minimálně od počátku ruské agrese, z velké části však racionální argumenty západních politiků či expertů nevyznívají ve prospěch ukrajinských žádostí. Pro každého, kdo není schopen čistě odpojit své emoce od chladného rozumu, je to hrozná situace. „Rozumíme zoufalství (Ukrajinců), zároveň ale věříme, že kdybychom bezletovou zónu zavedli, skončilo by to plnohodnotnou válkou v Evropě,“ popsal například svoje rozporuplné pocity generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Argumentace o poskytnutí či neposkytnutí žádané pomoci je zároveň i debatou o duši Západu, o pocitu vlastní bezmoci či o případných budoucích výčitkách svědomí.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].