V pondělí bulgur se zeleninou a s cizrnou, v úterý rýžová kaše s rozinkami, hruškami a kokosem, ve středu ratatouille s červenou čočkou a rýží, ve čtvrtek těstoviny se špenátovou omáčkou a parmazánem, v pátek zapečené rybí filé s brambory, paprikovou omáčkou, podávané s grilovanou zeleninou.
Tohle není přepis menu z lepší restaurace, ale z obyčejné berlínské školky, kam chodí má dcera. Všechna jídla mají jedno společné: jsou až na výjimky (ryba v pátek) vegetariánská. Menu plné rostlinných specialit by asi u českých výživových poradců neprošlo. V Berlíně je to ale normální. Desetina německé populace nejí maso, počet vegetariánů a veganů roste rok od roku – a právě Berlín je jejich pověstným centrem. V rámci Evropy jde o město s největší hustotou veganských podniků na počet obyvatel a nejíst maso je běžné i ve školkách. Ty musí každý den dokonce povinně nabízet bezmasé varianty jídel. V multikulturní metropoli je to i praktické: děti z různých kultur nemohou jíst různé druhy masa, zato vegetariánské jídlo je neutrální pro všechny.
Proč jsou Berlíňané takoví milovníci bezmasých jídel? Z velké části to souvisí s místním důrazem na ekologii a s tím spojeným zájmem o etická témata, jako jsou podmínky v chovech zvířat v živočišné výrobě. Podle průzkumu společnosti TNS z roku 2015 proto víc než polovina Němců (56 procent) vědomě omezuje konzumaci masa, a patří tedy mezi takzvané flexitariány. Takové lidi zajímá, jak se měla zvířata před tím, než se dostala ve formě produktů…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
