DĚLNÍCI KULTURY
Musela to být krásná, z dnešního pohledu možná naivní, nicméně velmi vznešená a cílevědomá doba. Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách pověřila v roce 1883 malíře Viktora Barvitia, aby v čerstvě postaveném Rudolfinu zřídil pražskou obrazárnu prezentující sbírku shromážděnou právě touto společností. Jak známo, z nadšeneckého podniku se po vzniku Československa vyvinula dnešní Národní galerie a ta se nyní rozhodla Barvitiův zakladatelský počin připomenout. Barvitius totiž na základě objednávky vlastenců vyjel za inspirací do Drážďan, Berlína a Mnichova, aby v tamních obrazárnách zdokumentoval a – nebojme se toho slova – okopíroval nejnovější výstavnické trendy. Během dvouměsíční cesty si dělal četné zápisky, a právě reprint tohoto německy psaného originálu dochovaného v archivu NGP teď vydaly Státní umělecké sbírky Drážďany. K dispozici je i v českém překladu, na internetu díky galerijním trendům nového tisíciletí dokonce zcela zdarma.
Devadesátistránkové, vlastnoručně bohatě ilustrované Barvitiovy zápisky jsou skvost. Pražský inspektor (jak zněla jeho funkce) se v německých institucích vžil do role antropologa, který s údivem sleduje, jak jiná kultura pečuje o své kulturní dědictví. Zaznamenal, že se dají obrazy přišroubovat ke zdi, aby je někdo neukradl. Že není vhodné v galeriích instalovat teplovzdušné topení (mělo ho bohužel i Rudolfinum), protože jeho vlivem na obrazech vnikají hluboké praskliny. Že velmi efektně v sálech…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
