Z té události panovala na ministerstvu životního prostředí (MŽP) už nějakou dobu nervozita. Dolní komora parlamentu totiž měla opět po čase dostat do rukou úhelný kámen mnoha politických sporů posledních tří desítek let – zákon na ochranu přírody a krajiny. Ten pochází z roku 1992 a mění se kvůli technickému doplňku stran invazních rostlin. Ovšem jako při každé novele hrozilo i tentokrát, že poslanci začnou měnit veledůležitý zákon víc, než si ministerstvo přeje. A právě to se stalo.
Při projednávání na zemědělském výboru, kde se obvykle koncentruje aktivita agrárních lobbistů, se našli tři zákonodárci, kteří se pokusili vsunout do zdejší ochrany přírody výrazně jinou kvalitu, než jakou má dnes. Duo z ODS Jan Zahradník a Petr Bendl přišlo s návrhem zrušit předkupní právo státu na pozemky v národních parcích, což by například usnadnilo obchody vlastníkům půdy na Šumavě, kteří mají tradičně blízko k jihočeské ODS.
To bylo zamítnuté, s podstatně větší dávkou pochopení se ale setkala změna navržená poslancem ANO Josefem Kottem. Tomu se povedlo vsunout do novely zákona tři slova, která by podle mínění expertů zásadně snížila ochranu desítek druhů zvířat, včetně těch nejohroženějších. Dnes totiž platí, že pokud chce zemědělec nebo lesník aplikovat nějaké jedy, musí brát ohled na chráněné druhy, které na pozemku žijí. Ochrana přitom neplatí pouze v tom případě, když jde o „prokazatelně nezbytná“ řešení nebo z „hygienických důvodů“.
Kottovi se navíc povedlo při jednání na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
