Zodpovědnost a k čemu je vlastně mobil
S učitelem Bohuslavem Horou o tom, co se děti doma naučí a jak je hodnotit, aby z toho měly radost
Co zvláštního se za poslední půlrok děti naučily doma, co by se ve škole učily jen těžko?
Neřekl bych za poslední půlrok. Jsou doma vlastně už od března. Největší změna je to, že nad sebou najednou nemají člověka, který by jim říkal „hele, ty nedáváš pozor“ nebo „něco tady řešíme, a ty si tu sníš“. Takže se rozhodně naučily to, čemu říkáme měkké dovednosti. Zodpovědnost, dokázat si rozvrhnout práci a čas. Naučily se být manažery svého vlastního učení.
Přišli na to žáci a žačky sami, nebo jste je tam museli nasměrovat?
Spíš sami. Už v jarním termínu jsme se žáků ptali, co by jim z naší strany nejvíc pomohlo. A sami si řekli, že nejlepší je, když dostanou úkoly najednou a můžou si to sami rozplánovat. Zkrátka tady máte hromadu úkolů a odevzdejte je do příštího pondělí do dvanácti hodin.
Co dalšího nového jim učení se doma přineslo?
Třeba používání techniky, notebooků a mobilů. Myslím, že zákaz mobilů ve školách nebude v budoucnu udržitelný a ani smysluplný. Otázka nebude, jestli povolit, ale za jakých pravidel povolit. Zčásti dětem ukazujeme a zčásti na to přicházejí samy, co tyhle přístroje umějí – kalendáře, poznámky, organizéry, upozornění, sdílení – a jak z nich vyždímat maximum.
Dovednosti jsou jedna věc, znalosti a vědomosti druhá, taky důležitá. Učí se jich teď míň? Nebo naopak víc, protože se snadněji na dálku zadávají i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
