(Ne)vinná školní léta
Ukázku z ní Petr Placák poprvé publikoval v roce 2017 ve vánoční Literární příloze Respektu. Teď kniha jeho vzpomínek na dětství v sedmdesátých letech v pražských Střešovicích vychází celá – a je to výborné čtení. Spisovatel a historik se tu vrací do časů před poslední Husákovou dekádou, již mistrně zaznamenal v syrové generační výpovědi s názvem Medorek z roku 1985. Ani ve Škole od svatého Norberta (stejně jako Medorek je doprovázena kongeniálními ilustracemi Pavla Reisenauera) však nejde o sentimentální selanku. Autor svou základní školu dodnes nenávidí a označuje ji za „zařízení na plošné zneužívání malých dětí, které se nedokázaly bránit systémovému nátlaku“. V sérii naoko humorných, v jádru truchlivých příhod ilustruje, jak režim proces vzdělávání pojal jako budování stejných zábradlí, která po vzoru ohrad pro dobytek po roce 1968 sevřela celou Prahu. Přes všechen chmurný podtón je však Placák strhujícím a vtipným vypravěčem: „Z lidí jsem pak oceňoval indiány, černochy a cikány. Ty první jako hrdiny mých oblíbených knížek, ty druhé, že nebyli bílí jako všechny kurvy a svině, co jsem znal, a ty třetí, že si žili po svém. Tolik tedy k rybaření.“
Jan H. Vitvar
Petr Placák: Škola od svatého Norberta
Torst, 320 stran
Být svým městem
Podle N. K. Jemisin (49) jsou scifisté…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
