Plénum Ústavního soudu zasedne v úterý k jednání o případné změně volebního zákona. Verdikt vzešlý z jednání může za jistých okolností zásadně ovlivnit výsledek podzimních voleb do Poslanecké sněmovny, proto je očekáván s velkým napětím. To zvětšuje fakt, že se oficiální výsledek dohody všech soudců Ústavního soudu dozvíme za další dva až tři týdny. Co nás do této napjaté situace dostalo?
Na konci roku 2017 podala část senátorů, reprezentovaná Stanislavem Polčákem (STAN), ústavní stížnost proti dvěma částem volebního zákona. Důvodem byly právě proběhlé sněmovní volby, na nichž se dalo dokumentovat, jak současná metoda (d’Hondtova) přepočítávání získaných voličských hlasů na mandáty zvýhodňuje ve volbách úspěšné strany a diskvalifikuje ty méně úspěšné. Třeba ANO získalo přepočtem podle platné metody ve sněmovně o patnáct křesel více, než kdyby se přepočítávalo proporcionálně podle získaných procent. A konkrétně STAN ztratili přepočtem pět křesel oproti proporcionálnímu zisku voličských hlasů. O metodě se vedly debaty už patnáct let, ale až na konci roku 2017 senátoři začali jednat. Navrhli metodu zrušit a nahradit ji férovějším modelem. Senátoři navíc ve stížnosti požadují vyškrtnout ze zákona kvorum, které určuje koalicím získat ve volbách násobný počet hlasů, než potřebují jednotlivé strany (dvojkoalice dvojnásobný, trojkoalice trojnásobný atd.).
Na pořad pléna se věc dostala po třech letech. Není to nezvyklá doba, věc si musí nastudovat a vyjádřit se k ní každý…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
