Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Tady to skrývat nebudeme

Debutové album zpěváka Lila Nase X je tklivým příběhem coming outu i radostnou oslavou sexuality

Jakou hudbu přinesl uplynulý rok? • Autor: Profimedia
Jakou hudbu přinesl uplynulý rok? • Autor: Profimedia

Text je součástí výběru top článků roku 2021. Při této příležitosti ho odemykáme. Pokud vás zaujal a chcete podpořit nezávislou novinařinu, budeme rádi, když se stanete naším předplatitelem.

Z písně, jejíž základní beat pořídil za 30 dolarů, se stal jeden z největších hitů všech dob.

Není mnoho černošských zpěváků, kteří by prorazili v country. Není mnoho otevřeně queer lidí v rapu. A už vůbec nejsou černošské queer popové hvězdy, které by poslouchal celý svět. Lil Nas X všechny tyto historicky dané bariéry hudebního byznysu prorazil. Přičemž mu k tomu stačil víceméně jeden megahit, jímž pokořil všechny americké hitparádové rekordy, a následně čerstvé debutové album Montero, které je oslavou ničím nespoutané sexuality v duchu toho, jak s ní zacházeli třeba David Bowie nebo Madonna. „Dokázal přepsat kulturní stereotypy stejně jako zavedené představy o hudebních žánrech,“ řekl nad deskou Ron Perry, šéf vydavatelství Columbia pro časopis TIME. To vše navíc ve velmi krátkém čase.

Po albu Olivie Rodrigo Sour je Montero druhým nejvýraznějším popovým debutem roku. Obě alba neuznávají žánrovou čistotu a byla by jim spíš na obtíž: kloužou od popu přes rap a tklivé balady k punku. Obě v různé podobě zachycují dospívání a emancipaci. Současně ukazují na znatelné uvolnění některých konzervativních hodnot panujících v tom nejkomerčnějším showbyznysu. Rodrigo zpracovává vztek z rozchodu a hledá cesty, jak zacházet s hněvem, což není u ženy tolerovaná emoce, dvaadvacetiletý Lil Nas X zase popisuje složitou cestu sebepřijetí. Od slibu, že svoji homosexualitu svému okolí nikdy nepřizná, po její radostné, často s hravou nadsázkou i cílenou provokací pojaté ztvárnění ve výpravných videoklipech či živých vystoupeních.

Lil Nas X využil ve svůj prospěch spolehlivého – ovšem v dnešním mainstreamu už lehce pozapomenutého – triku populární hudby, který se osvědčil mnoha hvězdám od dob úsvitu rokenrolu až po dnešní rapperky. A sice že když umělec ztvární svoji sexualitu, která je vnímaná jako druhořadá nebo tabuizovaná, a nafoukne její znaky ad absurdum, přestane být slabinou a stane se štítem. Přesně v duchu úvodních slov Nasova titulního singlu a klipu Montero (Call Me By Your Name): „V životě skrýváme ty části nás samých, které nechceme, aby svět spatřil. Zamykáme je. Říkáme jim: Ne. Odháníme je. Ale tady to tak dělat nebudeme. Vítejte v Monteru.“

Co když je to rychlokvaška?

Když si jeho singl Old Town Road držel devatenáct týdnů prvenství na singlovém žebříčku Billboardu, což se nikdy v minulosti žádné skladbě nepodařilo a překonal tak Mariah Carey, hity Macarena i Despacito, prožíval Lil Nas X (vlastním jménem Montero Lamar Hill) paniku. Old Town Road byla teprve třináctá píseň, kterou v životě složil. Stalo se tak, když přespával u své sestry poté, co skončil se studiem a vše vsadil na hudební kariéru. Spočítal si, že když spojí dva tradiční a v Americe populární žánry jako rap a country a vytvoří kolem písně haló na Twitteru a TikToku, mohlo by to na publikum zabrat.

„Vezmu svého koně na Old Town Road a pojedu po ní, dokud budu moci,“ zní ve skladbě, která popisovala jeho tehdejší situaci osamělého jezdce, jež nemá co ztratit. Že se z písně, jejíž základní beat pořídil za třicet dolarů, stane jeden z největších popových hitů všech dob, to už ale domyslet nemohl a jímala ho úzkost. Co když je jen rychlokvaška a zpěvák jednoho hitu? Co když byl jeho úspěch náhoda? Má vůbec na to natočit celé album? To byly otázky, které si kladlo nejen publikum a média, ale především on sám.

A někde tady mu také došlo, že pokud má svobodně a pravdivě tvořit dál, musí být upřímný k sobě i okolí. Tím pádem porušit slib, který si dal jako teenager – že svou homosexualitu nepřizná za žádných okolností. Nejprve to oznámil sourozencům a otci, poté na Twitteru svým sledujícím. Bylo to v době, kdy už měl za sebou velký nezamýšlený skandál poukazující na rasistický rozměr amerických hitparád. Old Town Road byla vyřazena z oficiálního country žebříčku – prý pro nedostatek prvků, které by splňovaly kritérium žánru. Mnohem spíš tu ale hrála roli skutečnost, že Lil Nas X byl Afroameričan, protože bílým muzikantům se výlety k urban music běžně tolerují. Teprve když se ho zastal hvězdný Billy Ray Cyrus a přispěl do skladby novou slokou, vzali Old Town Road na milost. Někde tady Lil Nas X také zjistil, že spojení jinakosti s efektem skandálu může vést až k prolomení konvencí, a poučil se z toho pro další kroky.

„Pravda je, že jsem s tím tajemstvím chtěl umřít,“ přiznal Lil Nas X v interview pro The Guardian o svojí homosexualitě. Měl k tomu několik důvodů. Na střední škole viděl, jaké homofobii a šikaně čelili jeho gay spolužáci – proto sice na Instagramu obdivoval extravagantní outfity a sledoval módní přehlídky, ale mezi lidi chodil v nenápadné konfekci. Velkou roli sehrálo i to, že jeho otec zpíval v kostele a církev byla podstatnou částí rodinného života. Což ho sice přimělo ke zpěvu, ovšem také to v něm vybudovalo obrovský pocit viny. Když si uvědomil, že ho přitahují muži, považoval to za test boží a vedlo ho to až k sebevražedným myšlenkám.

Z písně, jejíž základní beat pořídil za 30 dolarů, se stal jeden z největších hitů všech dob.

Východiskem se mu stalo, že v té době začal být posedlým fanouškem rapperky Nicki Minaj, jejíž hypersexualizovaná image a ostrý jazyk jí zajistily, že se prosadila v dominantně mužském prostředí hip hopu. Podobně jako se historicky pro mnohé gay muže staly vzorem popové divy Cher nebo Madonna, Lil Nas X pochopil, že Nicki Minaj a její odhodlání definovat si sexualitu podle vlastních měřítek může být ukazatelem cesty i pro něj. Došlo mu, že se nesmí schovávat. Což je obrat zachycený na albu Montero: Lil Nas X líčí přerod nenápadného studenta v nejsebevědomějšího gaye v současném popu.

Doufám... (Z klipu ke skladbě Montero)
Doufám... (Z klipu ke skladbě Montero)

Svéráznou poctou rapperce pak bylo, když se za ni během loňského Halloweenu převlékl včetně blond paruky: „Bylo to osvobozující v tom smyslu, že jsem věděl, že to spoustu lidí podráždí, ale stejně to udělám, protože se mi prostě chce,“ popsal v profilu pro The Guardian.

Všichni jste zticha

Historie toho, jak populární hudba posouvala genderové normy, je obrovská a sahá až do 19. století. V angličtině se dokonce otázka ohledně toho, zda je někdo muzikální, stala kódovým označením pro to, zda je gay. Sasha Geffen v knize Glitter Up The Dark (Prozářit temnotu) i v textu pro GQ popisuje paradoxní strategii Little Richarda, který byl jednou ze zásadních osobností pro vznik rokenrolu padesátých let. Sjednotil všechny prvky queer estetiky, křiklavé kostýmy, velká gesta i afektovaný zpěv do jedné velké show a ta mu poskytla jak ochranu, tak způsob, jak být homosexuálem na veřejnosti. A to v době minimální tolerance a rasové segregace.

... že budu první umělec... (Z klipu ke skladbě Old Town Road)
... že budu první umělec... (Z klipu ke skladbě Old Town Road)

„O tom, že má sex s mužem, mohl zpívat, ačkoli o tom nebylo přípustné mluvit,“ píše Geffen a poukazuje na to, že místo skrývání Richard nafoukl svou odlišnost až do komických rozměrů, které nejenom že vyrazily zbraně z ruky možným agresorům, ale také posloužily jeho slávě. „Rozhodli jsme se, že moje image by měla být tak šílená a ujetá, aby si dospělí pomysleli, že jsme neškodní,“ vzpomínal Little Richard na začátky v rozhovoru z roku 1984. David Bowie a později i Prince na něj v tomto vědomě a plynule navazovali, stejně tak Madonna (jako dnes Nicki Minaj nebo Cardi B). Když chtěla v osmdesátých letech získat kontrolu nad ženským tělem a snažila se vymanit z konvencí, které určovalo mužské oko, šla až na hranu explicitnosti.

... který vystoupí na Marsu. (Z klipu ke skladbě Sun Goes Down)
... který vystoupí na Marsu. (Z klipu ke skladbě Sun Goes Down)

Populární hudba jim všem umožnila být sám sebou v prostředí, které jim jinak dávalo najevo, že neodpovídají normám. A nikdo v současnosti tuto strategii neovládá tak mistrně jako Lil Nas X. V textech nešetří mužskými zájmeny ani popisy sexu se svými protějšky. To se samozřejmě neobešlo bez pozdvižení, na něž Lil Nas X na Twitteru reagoval trefným tvrzením: „Všichni jste zticha, když rappeři věnují celou tvorbu tomu, jak spí s mnoha ženami. Ale když já udělám jen něco vzdáleně sexuálního, tak tvrdíte, že jsem nezodpovědný.“

Lil Nas X je popová hvězda, jaká tu dlouho – přesněji řečeno nikdy – nebyla

Montero obsahuje skladby euforické a sexuální, zároveň se velmi citlivě a smutně dívá do minulosti. Využívá k tomu podle potřeby všechny možné žánry a nálady od znovuvzkříšeného pop punku po stále populární trap. Především v tklivé kytarové baladě jako Sun Goes Down Lil Nas X popisuje, jak obtížně se se svojí identitou vyrovnával. Ideální ilustrací vítězoslavného coming outu pak je zase klip k singlu Industry Baby, kde Lil Nas X tančí v kulisách vězeňských sprch obklopený nahými muži. Když věděl, že video bude z věznice, bylo mu jasné, že scéna ve sprchách tam musí být právě proto, aby byl o krok napřed před možnými hatery. „Věděl jsem, že si lidi budou dělat tyhle vtipy o tom: Hlavně ať mu neupadne mýdlo ve sprchách. Tak jsem je připravil o pointu,“ popisuje odlehčeně v rozhovoru pro Variety.

Lil Nas X je popová hvězda, jaká tu dlouho – přesněji řečeno nikdy – nebyla. Hudebně pestré a zábavné Montero je v současnosti nejen důkazem toho, že došlo ke generačnímu a kulturnímu zlomu, ale také dokonalým cvičením ve strategii, že když člověk dotáhne do krajnosti to, čeho se bojí a co by mu mohlo ublížit, stane se z toho neprůstřelná obrana. Ostatně Lil Nas X už dnes má jen velké cíle. Když se ho server NPR ptal, jaké další bariéry by měly padnout, poznamenal, že doufá, že za deset let tu bude více slavných trans umělců. A pak s lehkostí dodal: „A také doufám, že budu první umělec, který vystoupí na Marsu.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 42/2021 pod titulkem Tady to skrývat nebudeme