1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Myslím, že tím zvířetem je člověk. Neměli bychom zapomínat na to, že jsme součást přírody, součást stromu života. A politikaření je například vlastní skoro všem savcům žijícím ve skupinách, ani v tom nejsme výjimeční.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Jako mladý kluk jsem dělal brigádu v rámci série kulturně-politických setkání na Pražském hradě s názvem Forum 2000. Jak jistě mnozí vědí, tato akce byla každoročně pořádána pod patronací Václava Havla. Staral jsem se tam o tlumočnickou techniku, čili mojí povinností bylo sedět a poslouchat. Sjížděli se tam intelektuálové z celého světa a mě to určitě hodně ovlivnilo.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Vidím svého otce, jak sedí v obýváku před televizí a nadává, je polovina osmdesátých let. Matka mi říká, abych hlavně nic takového neříkal ve škole, že bychom z toho všichni mohli mít problémy.
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
Nejsem v podstatě schopen dočíst či doposlouchat rozlučkové dopisy rodině od Milady Horákové z roku 1950. Čím déle procházím vlastním životem, tím mi přijdou smutnější, a slzy mi asi v tu chvíli pomáhají vyvážit tíživost celé situace.
5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
Mám velký problém…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
