V překotném běhu aktuálních událostí si člověk občas říká, jak neuvěřitelně rychle se svět neustále mění. Stačí si jen srovnat, jaký byl přesně před rokem a jaký je teď. Proto je dobré si zároveň připomínat, že my lidé se v něčem základním vůbec neměníme. Svědčí o tom i aktuální objev vědců na indonéském ostrově Sulawesi.
Až do jeho zveřejnění v časopisu Science Advances byli archeologové přesvědčení, že nejstaršími dochovanými malbami na světě jsou výjevy z Chauvetovy jeskyně na jihu Francie. Pravěký umělec v ní na stěnách zachytil roztodivná divoká zvířata a jeho zhruba 32 tisíc let starý výkon byl považován za nejdávnější důkaz odvěké lidské touhy zachycovat svět kolem nás. Nyní se ale tato odvěkost posouvá o dalších více než deset tisíc let zpátky. Malba, která byla nalezena v jeskyni Leang Tedongnge, je totiž pokrytá nánosy kalcitu, jež jsou staré minimálně 45 500 let.
Také indonéský umělec cítil potřebu namalovat divoké zvíře. Prase, jehož profil nám v jeskyni zanechal vyvedený v životní velikosti, pro něj bylo nejen zdrojem obživy, ale i strachu. Dnes si dovedeme jen těžko představit, jaké pocity asi musel cítit náš předek (s velkou pravděpodobností šlo o zástupce druhu Homo sapiens), když do temného skalního labyrintu zvenku pronikaly děsivé zvuky jeho nepřátel. Se svými úzkostmi se tedy vyrovnával stejně jako my: snažil se je nejen odhalit a pojmenovat, ale i podchytit jejich zobrazením pro ostatní. Pro ně to muselo být podobné, jako když dnes hltáme…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
