Nesnáším násilí. Ale tetu silně vzrušuje. A není sama, český národ v těchto dnech slaví svatého Václava a stovky lidí se na místo bratrovraždy osobně vydají. Někdy se při té příležitosti předvádí také lebka oběti, a to jsou teprve davy. Držím se rezervovaně stranou, ale teta se tlačí dopředu a všichni ostatní s ní. Strašně je to přitahuje. Okolnosti a místa vražd, zločinů a tragédií lidi fascinují. A z toho vznikl dark neboli temný turismus, cestování za hrůzou.
Jsou tím přímo posedlí – a řeč je přitom o místech, kde tekla krev a umírali lidé. A na některých ne až tak dávno, za druhé světové války nebo ještě později. K nejnavštěvovanějším dark destinacím světa patří například Hirošima, Černobyl, památník 11. září v New Yorku nebo vražedná pole v Kambodži. Vyhledávají i podivné atrakce – třeba dům v Sacramentu v Kalifornii, kde žila v osmdesátých letech sériová vražedkyně Dorothea Puente. Laskavá babička brala na byt sociálně slabé a osamělé, aby je pak zabila, zakopala na zahradě a pobírala jejich penze. Na fotkách trochu připomíná tetičku.
Česko není výjimkou. Darkturistické weby doporučují například Lidice, lágr Vojna, ovšem také kostnice či hrobku kapucínů v Brně. Já vysušené kostlivce rozhodně nevyhledávám. Lidstvo ale naopak. A čím scvrklejší a morbidnější, tím je šťastnější. Jako první si toho všimli badatelé John Lennon (ne ten zabitý) a Malcolm Foley. Už v devadesátých letech o tomto jevu napsali knihu čítající 256 stran. Hlavní zjištění je ovšem vcelku…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
