Přežili jsme Moskvu, přežijeme i covid,“ řekl na zahájení letošního karlovarského festivalu jeho prezident Jiří Bartoška. Ke sdělení, že se kvůli pandemii zrušené Vary vrací s plnou parádou, tedy hosty v kinosálech, si pomohl historickou paralelou, kdy se karlovarský festival střídal před rokem 1989 léta s moskevským. Mohl sáhnout ještě po J. V. Stalinovi, protože právě jeho smrt v roce 1953 (spolu s úmrtím Klementa Gottwalda) jedinkrát v historii přehlídku zrušila. Minulost ale není směr, kterým by se měl karlovarský nebo jiný mezinárodní festival v současnosti dívat. Pandemie, jež bude trvat déle, než se zpočátku myslelo, změnila audiovizuální scénu a postavila před festivaly otazník, jakou roli mají v budoucnu vlastně hrát. Jak oslovovat diváky, jak sloužit filmovému průmyslu. Potvrdil to i citelně nižší počet diváků v karlovarských kinech.
A teď do kina?
Rok 2020 otřásl festivalovou scénou. Berlín se ještě stihl konat, než se po Evropě zavřela kina. Cannes už bylo zrušeno. Stejně tak americké SXSW či Telluride. Toronto dalo dohromady on-line projekce a autokina. Benátky se jako jediné konaly s diváky v kinech. Řada producentů si filmy držela a doufala, že napřesrok už je budou moci poslat na festivaly jako obvykle. Jiní ale objevili, že uvedení on-line nemusí být nutně méněcenné. Naopak. Může přinést nové diváky. Diváci následně zjistili, že už nemusí za filmy nutně cestovat na festivaly, ale mohou je najít on-line na plošných (Netflix) nebo specializovaných …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
