Úžasné bytosti
Muzikantka Pavla Jonssonová platí za průkopnici, která v Česku spojila punk s feminismem
Byla první, která v českém prostředí prožila, zaznamenala a otevřela téma ženské zkušenosti v rockové hudbě. Všimla si, že publikum se k holčičí kapele chová jinak, ale také pochopila, že ženský pohled může být přínosný celé scéně. Drží se toho dodnes a inspiruje další generace umělců i studentů: ať už hraje na kytaru a zpívá, nebo učí o kultuře a genderu na Anglo-americké vysoké škole v Praze.
Pavla Jonssonová (tehdy ještě Fediuková) založila v roce 1980 se dvěma kamarádkami skupinu Plyn: první tuzemskou punkovou kapelu, v jejíž sestavě figurovaly jen ženy. Později se přejmenovaly na Dybbuk a staly se originálním fenoménem české nové vlny. Následně se členky po roce 1990 znovu sešly v sestavě Zuby nehty, ve které fungují dodnes a v minulých týdnech vydaly novinku Srdce ven.
Čerstvá je i její kniha rozhovorů Růžové vrány. Zpovídá v ní dvacet českých muzikantek od Dagmar Andrtové přes Moniku Načevu po Ivu Bittovou. Snaží se dobrat toho, jak vnímají současnou scénu, co pro ně znamená být ženou v dominantně mužském prostředí a jestli podle nich mají ženy jinou kreativitu než muži. Od chvíle, kdy vzala poprvé do ruky kytaru, se Pavla Jonssonová pokouší rozbít nejeden stereotyp o mužích a ženách v umění. A už v tom zdaleka není tak sama jako v naprostých začátcích.
Královna vesmíru
„Vůbec nám nepřišlo divné, hrát spolu jenom holky. Až když nám novináři začali pokládat podivné otázky: Jestli nám to manželé dovolují a jestli už bychom toho blbnutí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
