Většina občanů si toho nevšimla, ale už víc než týden běží v Česku volební kampaň. Na plné administrativní obrátky – strany musí zřídit transparentní účty a evidovat své náklady na propagaci. Prezident Miloš Zeman před silvestrem vyhlásil, že příští volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 8. a 9. října. Učinil tak s předstihem tří set dní – a mnohem dřív, než je v Česku zvykem.
Zeman dlouhodobě podporuje premiéra Andreje Babiše a tohle je jen další nepřehlédnutelný způsob, jak mu mírně nahrát. Části opozice to vadí natolik, že plánuje Zemanovo rozhodnutí napadnout u Ústavního soudu. Považuje ho za neférový zásah do politické soutěže. Podle ústavních právníků jsou jejich šance malé.
Česká ústava a volební zákon určují jen to, v jakém intervalu se volby mají konat a že je musí prezident oficiálně vyhlásit nejpozději devadesát dní předem. Z druhé strany žádný limit nezná (v divokých fantaziích si lze představit, že prezident vyhlásí jejich termín s předstihem čtyř let). Například minulé volby, které se konaly v říjnu 2017, vyhlásil Zeman v dubnu téhož roku.
Skupina zákonodárců STAN, zastupovaná europoslancem Stanislavem Polčákem, považuje Zemanovo prosincové rozhodnutí za narušení férové soutěže. Podle volebního zákona totiž od momentu vyhlášení voleb smějí strany nebo volební koalice na svou agitaci vynaložit nanejvýš devadesát milionů korun. Časné vyhlášení proto považují za ústrk opozice. Pro vládní strany platí sice stejná pravidla, ale z logiky své ministerské…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
