Byl to zřejmě Dante, kdo ve světové literatuře jako první popsal krizi středního věku. Není to zrovna školní výklad Božské komedie, ale posuďte sami: hned v prvním zpěvu se o vypravěči dozvídáme, že v polovině života zabloudil v temném lese a ohrožují ho tři šelmy. Pardál představuje smyslnost, lev pýchu a vlčice lakotu. A jak před nimi ustupuje, div že se nezřítí do propasti. Takovou krizi dnes prožívá leckdo a také vypravěč pozoruhodného románu Poslední interview izraelského spisovatele Eškola Neva.
„A začalo takové období. Mám dojem, že se tomu říká krize. Myslel jsem si mylně, že to za pár měsíců přejde,“ píše. S Dantem má společné to, že i on učinil protagonistou knihy sám sebe. Zatímco Danta však v dalších zpěvech Božské komedie čeká trek pekelnými okružími, Nevo se snaží vypořádat s nástrahami rodinného života. Jinak řečeno, má to ještě o něco těžší.
Upřímně řečeno
Izraelskou literaturu se vyplatí sledovat. Za autory jako Amos Oz nebo Avraham B. Jehošua, kteří už se dávno stali součástí kánonu, vyrostli další talentovaní spisovatelé. Kromě Davida Grossmana nebo Etgara Kereta je to právě Eškol Nevo (1971). Předloni mu v češtině vyšla první kniha Tři patra, která na půdorysu jednoho činžovního domu na předměstí Tel Avivu vypráví příběh tří lidí žijících v jednotlivých podlažích. A kompoziční hravost Nevo potvrzuje i v Posledním interview, které ve vynikajícím překladu Sáry Foitové vydalo nakladatelství Pistorius…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
