V předvečer své návštěvy Asie načrtl americký ministr obrany Lloyd Austin svou největší obavu. „Čína nás dohání,“ prohlásil a vysvětlil, že v posledních 20 letech se Spojené státy soustředily na Blízký východ, zatímco Čína modernizovala vlastní armádu. „Stále však máme převahu,“ dodal ministr, „a hodláme ji dále zvětšovat.“ Vítejte v nové éře bobtnajících rozpočtů Pentagonu ospravedlněných velkou čínskou hrozbou.
To, co Austin nazývá „náskokem“, je ve skutečnosti rozdílem třídy. Spojené státy disponují ve srovnání s Čínou zhruba dvacetinásobným množstvím jaderných hlavic. Výtlak jejich amerického válečného námořnictva je zhruba dvojnásobný, a to včetně 11 jadernými reaktory poháněných letadlových lodí proti dvěma obdobným plavidlům Pekingu. Podle bezpečnostního analytika Sebastiena Roblina má Washington k dispozici více než dva tisíce moderních stíhaček, Čína zhruba 600. Spojené státy mohou svou vojenskou techniku nasadit prostřednictvím 800 vojenských základen v zahraničí, Čína má tři. Její vojenský rozpočet se pohybuje okolo 200 miliard dolarů, což není ani třetina rozpočtu amerického. Jak poznamenává analytik Michael O’Hanlon z Brookings Institution: „Kdyby byla Čína členem NATO, peskovali bychom ji, protože její vojenské výdaje ani zdaleka nedosahují předepsaných minimálních dvou procent HDP.“
Šedé buňky
Británie přijala na konci 19. století, tedy v době, kdy ovládala čtvrtinu světové populace, tzv. standard dvou mocností. To znamenalo, že její námořnictvo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
