V době vrcholící pandemie, kdy kolabují i krematoria, není záhodno politiky moc přetěžovat. Jako nemístné zdržování by šlo brát i jeden drobný necovidový bod, který od února čeká ve sněmovně na finální hlasování. Právě na tento bod je ale potřeba si najít čas.
Má číslo 374 a obsahuje desítky drobných úprav v pravidlech silničního provozu. Vesměs jde o nekonfliktní věci, až na návrh skupiny poslanců, kteří po motoristech chtějí, aby při předjíždění cyklistů dodrželi z boku odstup aspoň metr a půl. Jde o jeden odstavec, který je obsahově jasný jak facka a šlo by jej projednat za pár minut. Přínos by byl nepopiratelný. Malý krok po poslance, ale velký skok pro Česko, tak nějak by šlo návrh brát.
Povinnost udržovat bezpečný odstup platí už dnes. Chybí ale číselně vymezená vzdálenost. Nařízení tím pádem nelze vymáhat a v praxi vše závisí na slušnosti řidiče. Kdo bere cyklisty jako otravný hmyz, který se jen plete pod kola, najde si alibi, že odstup na šířku zrcátka bohatě stačí. Nestačí, což ví každý, kdo jako cyklista někdy silnici s auty sdílel nebo s sebou nedejbože vzal děti. Nemít v zákoně pevný limit je stejné jako říct, že se v autě nemá jezdit moc rychle. Metr a půl je rozumné minimum.
Pádné protiargumenty neexistují, místo nich kolují sněmovnou jen předsudky. Brzdilo by to provoz, ucpalo by to úzké silnice, cyklisté patří na cyklostezky…
Poslední argument dělá z věci hodnotové hlasování, zda kola na silnici patří, nebo ne. Strach o zdraví je jedním z důvodů,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
