Apollo Kagwa vyrůstá v neúplné rodině, ale dokáže se z chudoby povznést a zavede se jako antikvář. A když potká protagonista prózy Podvrženec knihovnici Emmu, zdá se, že jeho štěstí je úplné: jako „nový táta“ jejich syna přebaluje, krmí ho a chodí s ním ven. Načež jeho fotky dává – ať už z lásky nebo protože chce ukojit pýchu a marnivost – na síť. Tím ho vystaví nebezpečí a anonymním cizincům, pozve tak k sobě zrůdy z temnot, a idyla se mění v napínavý „horor moderního rodičovství“ ze současného New Yorku.
Ta první zrůda má podobu obtloustlého programátora středního věku, který si jako bílý muž v USA hodlá udržet nadřazenost za každou cenu. Druhou je obří obluda, kterou si s sebou jako součást folkloru, do níž promítali svoje strachy, přivezli jeho předkové z Norska – a právě jí má být předhozen hrdinův syn. Apollovi tak nezbude než se vydat paralelním začarovaným světem magických lesů a ostrovů, který se rozkládá vedle velkoměsta, a utkat se s trolly nejen na internetu, aby ho zachránil.
Victor LaValle (1972) se od počátku tvorby věnuje skoro výhradně afroamerickým a hispánským hrdinům a často koketuje s populárními žánry. V Podvrženci (originál vyšel předloni a získal několik cen) si pohrává s několika zároveň: s fantasy, hororem a pohádkou. Západní mytologii a literární tradici ovšem staví na hlavu tím, že zachráncem není běloch s mečem, a na rozdíl od Stephena Kinga či Iry Levina nezachycuje úzkosti bílé střední třídy, nýbrž menšin. Kromě obra musí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
