Tento týden čeká poslance první kolo hlasování, po kterém se dozvíme, kdo z rekordních 118 uchazečů má šanci na konci března zasednout v kontrolních radách veřejnoprávních médií. Konkrétně se bojuje o šest míst v patnáctičlenné Radě České televize a o dvě pozice mezi devíti členy v Radě Českého rozhlasu. Hlasování však nepřitahuje pozornost jen kvůli velkému zájmu uchazečů, nýbrž také proto, že se jedná o volbu, kterou současná sněmovna může na léta ovlivnit směřování veřejnoprávních médií v Česku.
„Vysílání pro blbce“
Volba do mediálních rad je postavená na poměrně jednoduchém klíči. Stačí, když je kandidát trestně bezúhonný a navrhne ho jakákoli existující občanská či profesní organizace. V každé volbě se tak nachází kombinace lidí s mediální odborností, přes sportovce až po bývalé politiky. Podle mediálního analytika a novináře Filipa Rožánka je volba letos výjimečná ne v počtu uchazečů, ale její atmosférou.
„Na podzim se projednávaly výroční zprávy obou veřejnoprávních médií, a především od poslanců z klubu ANO, dále od Okamury nebo z řad komunistů byla slyšet zatím asi nejsilnější kritika fungování České televize a jejího hospodaření s tím, že mají pocit, že současné složení rady jde generálnímu řediteli příliš na ruku,“ popisuje situaci Rožánek a dodává, že tyto tři politické partaje proto budou mít zájem dostat do mediálních rad kandidáty, kteří budou „ostře kritičtí“ vůči veřejnoprávním médiím a budou usilovat o jejich proměnu.
Symbolem této „ostré…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
