Byly, nebyly dvě rodiny. Žily v Baskicku na přelomu tisíciletí a přátelily se spolu v době, kdy na severu Španělského království vybuchovaly bomby teroristické organizace ETA. Tlaková vlna, střepiny z náloží a kulky neodvratně zasáhly do života všech rodičů i jejich dětí. Baskický, španělsky psaný bestseller Fernanda Aramburua byl přeložen do jedenatřiceti jazyků, jen v hispánském kulturním okruhu se ho prodalo přes milion výtisků a HBO podle něj připravuje seriál. Sága pokrývající desítky let je nejen strhující kronikou vlasteneckého blouznění, diktátorských a vražedných praktik teroristické organizace, ale i následného vyrovnávání se s minulostí.
Aramburu, který žije od roku 1985 v Německu, odkud pochází jeho manželka, podle vlastních slov při psaní nemyslel na univerzální zkušenost, přesto mu prý říkali totéž v mnoha zemích. Zjevně se mu tedy podařilo vystihnout obecně srozumitelnou a platnou zkušenost společnosti terorizované zastrašováním i násilím. A také způsoby, jak se s šikanou a ideologickou manipulací vypořádávají jednotlivci zatažení do konfliktu. Ač by se mohlo zdát, že román je zdejšímu kontextu velmi vzdálený, platí to i pro českého čtenáře: s až děsivou průzračností si postupně uvědomuje, jak se zdejší zkušenost s diktaturami podobá té baskické s terorismem.
Blízká zkušenost
Ústřední postavou je Bittori, manželka zavražděného podnikatele Txata, který odmítl zaplatit „revoluční daň“, tedy výpalné, a tím se stal zrádcem. Přestože Txatův otec…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
