Polsko a Maďarsko daly stopku schvalování evropského rozpočtu na příštích sedm let a politici ze sedmadvacítky tak mají vedle druhé vlny koronavirové pandemie do konce roku co řešit.
Neshody, hádky i veta nejsou při dojednávání peněz nic neobvyklého, naopak; bývají to nejtěžší debaty, které končí nad ránem v poslední možný termín, než by EU musela přejít na rozpočtové provizorium a hospodařit podle not schválených na předchozí rok. Tentokrát ale Poláci a Maďaři neprotestují proti výši příjmů či výdajů svých zemí, což by šlo snáz vyřešit. Postavili se proti většinově odsouhlasené podmínce, že unijní dotace budou poskytovány jen zemím dodržujícím ve svém vnitřním životě pravidla právního státu, který zaručuje spravedlnost a ochranu před zvůlí moci i těm, kdo stojí mimo kruhy momentální vlády. A protože státy, jež podmínku navrhly a prosadily – z nichž navíc část patří k čistým plátcům a rozpočet do velké míry financují –, stojí na svém pohledu stejně pevně jako Poláci a Maďaři proti němu, řešení a tím i brzké uvolnění peněz z fondu obnovy po koronavirové krizi zatím není na dohled.
Kromě 750 miliard eur půjček a grantů mimořádné pomoci po pandemii tvoří celý balík tradiční evropský rozpočet ve výši 1,01 bilionu eur. Dohromady jde o 1,8 bilionu eur – 27 miliard z nich má putovat do Česka –, které teď drží Maďaři a Poláci v šachu.
Právní cestu k tomu, aby si EU mohla půjčit peníze na finančních trzích, měla otevřít shoda členských států na takzvaných vlastních zdrojích.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
