Dvanáct tisíc kilometrů čtverečních je zhruba rozloha Středočeského kraje zkombinovaného s hlavním městem Prahou a ještě jednou Prahou nádavkem k tomu. Na stejně velké ploše porostlé prérijní trávou se budou za pár let v americké Montaně procházet, povalovat a přežvykovat obrovská stáda bizonů. Svět se tu vrátí do 19. století, nabude podoby, v jaké ho spatřili první bílí cestovatelé snažící se překročit americký kontinent. Zvlněná krajina táhnoucí se k obzoru. Vysoká modrá obloha a vítr. Celá oblast se změní v kraj, kterým se západní civilizace jenom prohnala, aby ho zase opustila a ponechala svému vlastnímu rytmu.
Tahle fascinující představa není žádná pohádka, Americká prérijní rezervace skutečně rychle vzniká. Jedná se o soukromý projekt, bohatí Američané z obou amerických pobřeží rychle skupují ve vnitrozemské Montaně chátrající farmy a propojují je s již existujícími chráněnými územími. Mají to relativně snadné, jejich kapsy naplněné v Silicon Valley nebo na Wall Street jsou hluboké a lidé z prérií stejně odcházejí – v okrsku, kde se dnes nachází těžiště budoucí rezervace, klesl za sto let počet obyvatel o šedesát procent. Civilizaci farmářů, jejíž předchůdci kdysi záměrně vybili obrovská stáda bizonů, aby tak zbavili obživy původní obyvatele Ameriky, zjevně v 21. století dochází dech.
To ale neznamená, že se poroučí bez křiku. „Zdivočování“ vyprazdňujícího se venkova není tématem pouze v USA, prostorově menší projekty existují i v Evropě. Zastánci argumentují…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
