Člověk se musí chytit stolu, aby tu novinu o měnícím se světě přečkal bez úrazu. Pokud by nám někdo těšně po krachu komunismu tvrdil, že v roce 2020 bude východní Evropa blokovat schválení společného rozpočtu, v jehož rámci nám budou chtít západní státy věnovat miliardy eur, a to celé jen kvůli tomu, že tyto miliardy budou spojeny se závazkem dodržovat zásady právního státu, bezpochyby bychom nemohli uvěřit. Kvůli touze dodržovat zásady právního státu přece východní Evropa dělala před třiceti lety revoluci, pak kvůli té samé věci vstupovala do EU a byla ochotna podrobit se náročnému přípravnému řízení, kde jsme byli prověřováni a napomínáni, co všechno ještě musíme zlepšit. Teď se ale Polsko a Maďarsko pustily do překvapivého vzdoru a země Václava Havla tomu mlčky přihlíží.
Pokud se na věc podíváme bez zaujetí, musíme dojít k závěru, že Unie nemá kam ustupovat.
Vyložme si to, aby tomu každý rozuměl. Evropská unie už nějaký čas nervózně sleduje autoritativní sklony maďarské a polské vlády, které vedou v obou zemích k likvidaci nezávislé justice a kritických médií. Navíc bohatší státy EU čím dál obtížněji vysvětlují svým občanům, proč v Maďarsku končí společné dotace určené na povznesení chudší části EU ve firmách kamarádů a příbuzných premiéra Viktora Orbána. Není pak těžké vidět v celé věci promyšlený Orbánův komplot: napřed odstranit kontrolu novinářů, přivést k poslušnosti soudce a pak si nerušeně zabrat unijní peníze.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
