DĚLNÍCI KULTURY
Výtvarné umění má mimo jiné tu výhodu, že se v jeho bohaté historii dá najít komentář prakticky k jakékoli aktuální události. Včetně amerických voleb. V měsíčníku The Art Newspaper vydávaném v Londýně a New Yorku si tak několikadenní čekání na výsledky sčítání hlasování zkrátili pohledem na sedm ikonických děl, která podle redakce „dokonale zobrazují americký volební limbus“ – neboli v češtině takzvané předpeklí, ve kterém čekají zemřelé duše dobrých lidí na Ježíšovo kolektivní vzkříšení mrtvých, jež má podle katolíků nastat o soudném dnu.
Redakce začala oltářním obrazem mistra Enguerranda Charontona, který v roce 1454 namaloval Korunování Panny Marie se scénou nahých postav trpících v očistném plameni. Ve středověku se obecně věřilo, že právě očistec je po smrti vyhrazen těm, kteří nejsou ani dobří, ani špatní, čili jim nezbývá než se v ohni opékat do té doby, než se definitivně rozhodne, jestli půjdou do nebe, nebo do pekla. „Rozhodnutí je výhradně na Bohu. Nebo jak se nyní ukazuje, na nesečtených hlasech v Pensylvánii.“
Mezi sedmičkou obrazů pochopitelně nemohla chybět práce Hieronyma Bosche, který snad musel limbem projít už za života: tak byly jeho vize předpeklí sugestivní a věrohodné. Respektive Boschova anonymního následovníka (z dnešního pohledu napodobitele), který kolem roku 1575 namaloval děsivou scénu, v níž Kristus v limbu bojuje se zástupem démonů. Rysy má Boží syn podle redakce měsíčníku stejně ztrhané jako…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
