Více než 140 milionů Američanů vyjádřilo své osobní rozhodnutí hlasováním v letošních volbách. Nyní je nezáviděníhodnou prací komentátorů, aby vysvětlili „význam“ těchto hlasů.
Na nejzákladnější úrovni lze říct, že lidé svými hlasy Donalda Trumpa odmítli. Prezidenti zřídkakdy prohrávají druhý pokus o znovuzvolení – za posledních 125 let jich bylo pouze pět – a Trump je podle všeho na nejlepší cestě o prezidentský úřad přijít. Na jednotlivé počty hlasů prohraje dokonce s větším rozdílem, než s jakým prohrál úřadující Gerald Ford s Jimmym Carterem těsně po kauze Watergate.
I tak je zřejmé, že země zůstává hluboce rozdělená. Po impeachmentu, pandemii a nejhorším ochromení ekonomiky od velké hospodářské krize hlasovali republikáni drtivě pro svou vlastní stranu a stejně tak učinili i demokraté. Polarizace společnosti je hluboká, má existenční a kmenový charakter, takže ji z velké části nijak neovlivňují události nebo kvalita vykonané práce. Podobně jako když se nedaří ve sportu, stane se podpora vlastního týmu ještě větším testem loajality.
Demokraté jsou zklamanější, protože doufali, že volby budou jednoznačným odmítnutím Trumpa a zásadně promění poměry na politické scéně. Jejich očekávání podpořil vlastní úspěch ve volbách do Kongresu v roce 2018 i nedávné průzkumy, které se ovšem ukázaly být stejně nepřesné jako ty v roce 2016. Největším zklamáním by rozhodně mělo být, že právě v roce, ve kterém demokraté plně vzali za své myšlenky multikulturalismu a hnutí jako…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
