Národní galerii Praha (NGP) dosud nevedl někdo ze zahraničí. Stane se to až teď: ministr kultury Lubomír Zaorálek minulý týden oznámil, že vedení instituce od Nového roku převezme Polka Alicja Knast, sedmačtyřicetiletá muzikoložka řídící naposledy Slezské muzeum v Katovicích. V trojčlenném finále mezinárodního konkurzu nečekaně porazila jak předchozího ředitele NGP Jiřího Fajta, tak favorita výběrové komise Marka Pokorného z ostravské galerie PLATO.
Zaorálek očividně zvolil cimrmanovskou „variantu brod“. Kdyby vrátil do funkce Fajta vyhozeného ministrovým předchůdcem, jehož jméno raději nebudeme připomínat, seslal by na vládu další kýbl hněvu prezidenta, který k Fajtovi chová dlouholetou nenávist. Pokud by se rozhodl pro Pokorného, vsadil by na někdejšího stínového ministra opoziční ODS. Zato o Knast doteď v Česku nikdo neslyšel, takže nemůže vyvolávat zlou krev.
Nulová zkušenost s českým prostředím je ovšem zároveň největší nevýhodou. Už z její koncepce rozvoje NGP, se kterou se do konkurzu hlásila, bylo zřejmé, že toho o provozu instituce s více než čtvrtmiliardovým rozpočtem moc neví – od žalostného podfinancování přes mnohaletý skluz v akvizicích umění až po žabomyší války mezi zaměstnanci. Po vítězství proto Knast veřejnost požádala o tříměsíční hájení, aby se mohla po nástupu zorientovat.
Až tento termín vyprší, bude chybět pouhý půlrok do parlamentních voleb, po kterých na ministerstvu skončí – byl by zázrak, kdyby ne – Lubomír Zaorálek. Hájení tedy musí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
