Wo shi Taiwan Ren – Jsem Tchajwanec,“ řekl minulý týden během své návštěvy Tchaj-wanu předseda českého Senátu Miloš Vystrčil. Odkazoval tak na padesát sedm let starý projev amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, který uprostřed komunistickou zdí obehnaného Západního Berlína pronesl dnes už legendární: „Ich bin ein Berliner.“ Kennedy tím chtěl Berlíňanům složit poklonu za jejich nezdolnost tváří v tvář okolní totalitě a ujistit je, že ve svém vzdoru nejsou opuštěni; stejné poselství teď lidem na Tchaj-wanu předal i Miloš Vystrčil.
Nedaleká pevninská Čína považuje demokratický Tchaj-wan za svoji „vzbouřenou provincii“, čím dál agresivněji odmítá jeho nezávislost a nedávno mu čínský prezident pohrozil násilným vojenským připojením. Vystrčil tak svým prohlášením za Tchajwance dal najevo i čínským vládcům v Pekingu, že jejich zastrašování ostatních od styků s obklíčenou zemí nefunguje – přinejmenším ne na každého. Následovala sice očekávatelná tvrdá reakce čínského komunistického režimu, ale ztráta sebeovládání byla tak viditelná a trapná („Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho oportunismus a drzost,“ vyhrožoval například čínský ministr zahraničí), že to pozici Pekingu spíš podkopalo, než posílilo.
Za Vystrčila se hned postavily členské země EU a Česká republika tak po letech zase jednou zaujala na mezinárodní scéně důstojné, inspirativní místo. Po projevu Václava Havla na začátku devadesátých let v americkém Kongresu, který symbolizoval naši znovunabytou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
